Atypická instabilita, která nejeví známky charakteristické pro klinicky nejčastější rotační závrať, může být projevem některé z forem otolitové poruchy. Standardní funkční diagnostika vestibulárního aparátu vyšetřuje pouze funkce polokruhových kanálků, a proto pacienti s poruchou otolitů mohou být mylně vedeni pod hlavičkou funkčního onemocnění. Předešlý přehledový článek zabývající se otolitovými poruchami shrnul současný pohled na problematiku jejich patofyziologie a symptomatologie. V tomto druhém přehledovém článku pojednávajícím o otolitových poruchách autoři představují paraklinické metody vhodné k upřesnění diagnostiky při podezření na některou z otolitových poruch. Důraz je kladen na metody, které zasluhují zvláštního zřetele pro svojí jednoduchost, výtěžnost a dostupnost.

        Klíčová slova: otolity, otolitové poruchy, syndrom šikmého postavení očí, úklonová reakce, vestibulární evokované potenciály, subjektivní vizuální vertikála, cyklorotace bulbů, excentrická rotace