Cíl studie: Přehled literárních údajů a doporučení pro odběr a použití spermií zemřelého. Typ studie: Souhrnný přehled. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU, Brno, Gynekologicko-porodnická klinika LF UP, Olomouc. Předmět a metoda studie: Pro rešerši průkazných dokumentů byly použity databáze Database of Abstracts of Reviews of the Evidence (DARE) a MEDLINEplus. Odběr spermií je třeba provést nejpozději do 36 hodin od smrti. Spermie se odebírají většinou chirurgicky aspirací z nadvarlete nebo extrakcí z testikulární tkáně a zamrazí se v kryoprotektivním médiu. Při posuzování etických otázek je důležité brát zřetel na zájmy všech hlavních zúčastněných subjektů – zemřelého, žadatelky a dítěte, které se má narodit. Důležité je také přihlédnout k zájmu společnosti, zájmu příbuzných a postavení pracovníků centra, které se na výkonech podílí. Legislativa řešící otázky odběru a využití spermií zemřelého je celosvětově velmi chudá. V České republice má určitý vztah k těmto postupům Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a Zákon č. 94/1963, o rodině. Z akceptovaných odpovědí na etické a právní otázky vychází návrh protokolu, který uvádí rámcová pravidla pro odběr a využití spermií zemřelého – vhodnost soudního rozhodnutí pro dovozený souhlas zemřelého, použití odebraných vzorků spermatu až po uplynutí „žalu ze ztráty blízké osoby“ nejdříve po 6 měsících, konzultace etické komise. Závěr: Zájemců o odběr a využití spermií zemřelého přibývá. Etické a legislativní otázky tohoto postupu musí vyváženě respektovat zájmy všech zúčastněných. Pro dobrou klinickou praxi v těchto případech je důležitý odbornou společností akceptovaný protokol standardního postupu.

        Klíčová slova: kryokonzervace spermatu, postmortem reprodukce, etika, asistovaná reprodukce