Dyspepsie dolního typu (dolní dyspeptický syndrom) je střevní porucha projevující se zejména bolestmi nebo pocitem nepohody v břiše a poruchami defekace, ve smyslu změny ve frekvenci a konzistenci stolice. K příznakům patří pocity tlaku a plnosti v břiše, průjem (s bolestmi nebo bez bolestí), pocit neúplného vyprázdnění po defekaci, zácpa nebo obtížné vyprazdňování (s bolestmi nebo bez bolesti), nepravidelná stolice, kručení v břiše a přelévání střevního obsahu (tzv. borborygmi, s křečemi v břiše nebo bez nich), meteorizmus, flatulence. Prevalence dráždivého tračníku v evropské populaci je odhadována v rozmezí 5–25 %. V České republice je celková prevalence dyspepsie zhruba 13 %. V patogenezi dolního dyspeptického syndromu se podílejí: 1. abnormální motilita, 2. abnormální viscerální percepce, 3. psychosociální vlivy, 4. luminální faktory, 5. nerovnováha neurotransmiterů a/nebo střevních bakterií a 6. možné zánětlivé změny střevní sliznice. Příčinou může být prodělaný infekční průjem. Funkční střevní poruchy představují různé kombinace chronických nebo rekurentních symptomů z trávicího traktu, nevysvětlitelných strukturálními nebo biochemickými abnormalitami. Dráždivý tračník je funkční porucha, projevující se bolestmi v břiše, střevní dyspepsií a nutkavými defekacemi. Podtypy s typickou symptomatologií jsou charakterizovány okolnostmi, za nichž se bolesti a nutkavé defekace dostavují (ranní frakcionované defekace, postprandiální defekace, debakly). Funkční průjem je stav, který se projevuje průjmem bez výrazných bolestí. Spastická zácpa se projevuje bolestmi břicha a zácpou; chybějí nutkavé defekace, stolice je hrudkovitá, rozkouskovaná spastickou haustrací, případně stužkovitá. Ke změnám střevního chemizmu je řazena kvasná a hnilobná dyspepsie. K tzv. formám neúplným a atypickým je řazen izolovaný meteorismus, nepravidelná stolice, flatulence, bolesti břicha – syndrom levého nebo pravého podžebří nebo syndrom pravé jámy kyčelní. U pacienta s typickým příznakovým souborem může být pracovní diagnóza dolního dyspeptického syndromu stanovena v ordinaci praktického lékaře. Základem vyšetření je podrobná anamnéza ke zjištění možných příčin dyspepsie mimo trávicí trakt, podchycení alarmujících příznaků a zvážení okolností, které zvyšují nebo snižují pravděpodobnost funkčních obtíží, případně je vylučují. Funkční střevní obtíže mají obvykle dlouhodobý charakter a představují pro lékaře v praxi náročný problém. Jen málokterý terapeutický režim je úspěšný a terapie zaměřená na potlačení jednoho symptomu nemusí přinést celkové zlepšení. Pro klinické studie terapie funkčních střevních poruch je typický velký placebo efekt. Prognóza quoad vitam dobrá, quoad sanationem velmi nejistá.

        Klíčová slova: dolní dyspeptický syndrom, dráždivý tračník, průjem, zácpa.