Cílem studie je nejen určit přesné zrakové funkce (log MÚR, KC) a zhodnotit topografické mapy rohovky u pacientů s prokázaným Sjögrenovým syndromem (laboratorně a biopticky), ale zároveň zjistit změnu subjektivních obtíží před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů. Pacienti a metodika: 12 očí (1 muž, 6 žen) s prokázaným Sjögrenovým syndromem bylo vyšetřeno předoperačně a během 2 měsíců po operačním zákroku. Prahová NKZO byla testována na tabulích s Landoltovými prstenci, KC byla měřena na počítačem ovládaném zařízení typu (Neuroscientific. Corp. USA) v 6 prostorových frekvencích (0,74-29,55 c/deg). Změny keratotopografu (Keratron Optikon) jsme určili porovnáním hodnot celkových aberací oka před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů typu Smart Plug. Kontrolní skupinu pro hodnocení zrakových funkcí tvořilo 10 žen (20 očí) stejného středního věku). Výsledky: NKZO na log MÚR tabulích byla předoperačně 0,84 (0,69–0,95) a 0,88 (0,52–1,23) pooperačně; v porovnání s kontrolní skupinou je nižší v obou sledovaných termínech. KC je předoperačně ve všech prostorových frekvencích nižší, největší rozdíly jsou ve frekvencích 1,97–7,29 c/deg p < 0,01, po zákroku se hodnoty zvyšují, ale nedosahují úrovně kontrolní skupiny. Subjektivní obtíže pacientů významně poklesly, pacienti ve 100 % pociťují úlevu, ve třech případech udávají zlepšení asi o 50 %, žádný pacient nepozoroval pocit přeslzení. Frekvence kapání se snížila o 63 %. Schirmerův test, který byl před zákrokem ve 100 % pozitivní, je po zákroku v 75 % negativní, výška slzného menisku, která byla před zákrokem ve 100 % pozitivní, po operačním zákroku se zlepšila v 91 % na 1 mm, v 9 % na 1,5 mm. Rovněž jsme zaznamenali změny povrchu oka při barvení lissaminovou zelení, kdy tento test před zákrokem byl ve 100 % pozitivní, zlepšení po zákroku jsme pozorovali v 63 %. Pravidelnost rohovkového povrchu je určujícím faktorem zrakových funkcí u „suchého oka“. Měření topografie rohovky je užitečné v diferenciální diagnostice a rozlišení lehkých a středně těžkých forem suchého oka. Zlepšení NKZO a KC pooperačně je v souladu se subjektivním hodnocením pacientů. Největším přínosem léčby je zlepšení komfortu nemocných; navíc po zavedení trvalých implantátů pacienti udávají zřetelnou subjektivní úlevu a značné snížení nutnosti kapání umělých slz do spojivkového vaku.

        Klíčová slova: Sjögrenův syndrom, kontrastní citlivost, intrakanalikulární implantáty