Sdělení se zabývá definicí a stanovením farmakorezistentní schizofrenie a možnostmi její léčby. V poslední době se při hodnocení farmakorezistence soustřeďujeme hlavně na přetrvávající příznaky, protože máme k dispozici léčebné přístupy, které preferenčne ovlivňují některé příznaky (pozitivní, negativní, kognitivní deficit, afektivní). Z léčebných postupů je nejprve věnována pozornost užití vysoký dávek, tj. dávek vyšších než maximálních oficiálně uvedených. Další možností je změna stávající léčby na klozapin a polyfarmakoterapie. Klozapin je v této indikaci stále považován za zlatý standard. Polyfarmakoterapie, hlavně kombinace antipsychotik i augmentace antipsychotik látkami, které nejsou primárně určeny k léčbe psychóz, je velmi častá. Z dostupných dat vyplývá, že u stabilizovaných nemocných se schizofrenní poruchou je často polyfarmakoterapie nadbytečná. Měla by být proto zvažována velmi pečlive a individuálne s ohledem na přetrvávající symptomatologii.

        Klíčová slova: farmakorezistentní schizofrenie, antipsychotika, vysoké dávky, klozapin, polyfarmacie, kombinace antipsychotik, augmentace antipsychotik.