Cíl studie: Zpětný pohled na splnění prognózy týkající se psychosociálních vlivů na vývoj plodu v rámci projektu „Zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj nové generace“ [11], jakožto výchozí práce nového projektu nazvaného „Zhodnocení vývoje, současného stavu a podmínek k zajištění zdravého tělesného, duševního a sociálního vývoje nové generace do roku 2010“ (č.: 7346-3). Typ studie: Retrospektivní analýza za období 1980 až 2000, týkající se psychosociální problematiky ve vztahu k těhotenství v naší republice. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě. Závěr: Začátkem 80. let se poprvé v perinatálních studiích soustředila větší pozornost na psychosociální rizikové faktory a na jejich úzkou vazbu s rizikovými biologickými faktory. Např. v dysfunkčních rodinách se vyskytovalo významně více kuřaček, obézních žen, častější umělá přerušení těhotenství, perinatální ztráty apod. V 90. letech se započalo i s epidemiologickými studiemi v této oblasti. Nové problémové oblasti, které se vynořily se týkaly hlavně těhotných žen s infekcí HIV/AIDS, drogově závislých a po umělém oplodnění těhotenství. Vedle otázek medicínských je zde nutné řešit také otázky sociální a psychologické. Staronovým tématem je psychoprofylaktická příprava k porodu, která doznala velkých změn, zejména v souvislosti s přítomností otce u porodu. Nezanedbatelné je i sledování vlivu vyšetřovacích metod na psychiku těhotných žen, z nichž některé mohou působit negativně, jako např. vyšetření plodové vody odebrané amniocentézou z genetické indikace a „dlouhé“ čekání na výsledky. Jiné naopak působí pozitivně, jako např. ultrazvukové vyšetření plodu, kdy žena může na obrazovce přímo sledovat plod a jeho pohyby.

        Klíčová slova: těhotenství, psychologické a sociální rizikové faktory, IVF + ET, psychoprofylaktická příprava k porodu