Použití imunostimulačních léků je jednou z cest, jak ovlivnit imunitní systém. Mnohé z těchto preparátů jsou bakteriálního původu a jsou schopny stimulovat nespecifickou imunitní odpověď působením na polymorfonukleární buňky a makrofágy, ale také produkci specifických protilátek. Stimulují mnohé funkce polymorfonukleárů, především tvorbu volných radikálů, chemotaxi a adhezi. Tyto buňky se účastní jak nespecifické imunitní odpovědi (fagocytóza, produkce prozánětlivých cytokinů), tak specifické imunitní odpovědi (zpracování a prezentace antigenu, proliferace lymfocytů). Užití bakteriálních imunomodulátorů vede ke zvýšení tvorby cytokinů (IL-1, IL-6, IL-8), tumor necrosis faktoru alfa, kolony-stimulačního faktoru, a tím k aktivaci cytokinové sítě. Stimulací NK buněk mají vliv i na antivirovou imunitu. Vliv bakteriálních imunomodulancií je velmi komplexní. Mnohé klinické studie na světě prokázaly signifikantní snížení počtu infekcí po podávání bakteriálních imunomodulancií u dětí i dospělých. Podávání bakteriálních imunomodulancií by mělo být uváženo s ohledem na nutnost vyhnout se potenciálnímu riziku indukce autoimunitního onemocnění.

        Klíčová slova: bakteriální imunomodulátory – respirační infekce – bakteriální antigeny – cytokiny.