Specifická posttraumatická stresová porucha v intenzivní péči*
ŠESTÁKOVÁ B., CHYTRA I., SKALKOVÁ H., KASAL E., PRADL R., FESSL V.
Anesteziologicko-resuscitační klinika FN v Plzni, přednosta doc. MUDr. E. Kasal, CSc. |
|
Souhrn:
Cílem naší práce bylo podrobněji specifikovat psychická traumata, která prožívají pacienti při ohrožení vitálních funkcí během léčby v intenzivní
péči. Tělesné strádání, hrůza ze smrti a farmakologická sedace vytvoří u pacientů po resuscitační a intenzivní péči biopsychosociální proces, který má
všechny znaky posttraumatické stresové poruchy – PTSD (posttraumatic stress disorder). Analyzovali jsme soubor 26 pacientů trpících psychickými
poruchami, kteří se po léčbě v intenzivní péči navrátili do běžného života. K diagnostice PTSD byla užita standardní explorace pacientů vedená
psychologem, dotazníkové metody STAI (State-Trait Anxiety Inventory) a MHQ (Middlesex Hospital Questionnaire) a kresební projektivní techniky.
Projevy akutní posttraumatické stresové poruchy jsou patrně nejintenzivnější v období snižování analgosedace. Traumatické emoční prožitky a emoční
paměť mohou přetrvávat v chronické podobě po celý život pacienta. Následky základního onemocnění, které bylo důvodem hospitalizace v intenzivní
péči, jsou tak komplikovány posttraumatickou stresovou poruchou, která významně zhoršuje kvalitu jejich života. Těmto pacientům je nutno poskytnout
psychoterapeutickou a medikamentózní pomoc.
Klíčová slova:
posttraumatická stresová porucha – analgosedace – emoční prožitky – emoční paměť
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|