![]() |
ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ |
| Časopisy - Článek | |
|
|
|
| Anglicky / English version | Vnitř. Lék., 45, 1999, No. 2, p. 75 - 80 |
|
Revaskularizace myokardu
a elektrická nestabilita komor Pleskot M., Pařízek P., Hodač M., Haman L., Šťásek J., Červinka P., *Tauchman M. II. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Jan Bureš, CSc. * I. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jiří Kvasnička, CSc. |
|
Souhrn: Cílem práce bylo posoudit u nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční (ICHS)
a zhoubnou komorovou tachyarytmií přínos revaskularizace myokardu pro úpravu elektrické
nestability komorového myokardu a následné stanovení taktiky antiarytmické léčby.
Autoři zařadili do souboru celkem 35 nemocných (30 mužů a 5 žen) ve věkovém rozmezí od 34 do
78 let (průměr 61±11) s ICHS (podle selektivní koronarografie), se spontánní fibrilací komor (18
osob) nebo setrvalou (nad 30 s) výrazně symptomatickou komorovou tachykardií (17 osob) po
vyloučení akutního srdečního infarktu. Soubor rozdělili na podskupinu (16 osob), u které proběh-
la revaskularizace myokardu (koronární angioplastika, koronární bypass), a na podskupinu (19
osob) bez revaskularizace myokardu. V obou podskupinách uskutečnili programovou stimulaci
srdečních komor (PSSK) (přístroje firem Quinton, U.S.A., Biotronik, S.R.N.), v podskupině po
revaskularizaci do 3 měsíců. Při diagnostickém nálezu PSSK testovali antiarytmika, nejčastěji
amiodaron per os (do 1 měsíce). Za účinnou léčbu považovali nevyvolání setrvalé komorové tachy-
arytmie.
V podskupině s revaskularizací popsali autoři diagnostickou PSSK u 8 osob, z nichž testování
antiarytmik proběhlo v 6 případech (účinné antiarytmikum nalezeno jedenkrát, tj. v 16,7 %).
V podskupině bez revaskularizace byla diagnostická PSSK u 17 osob. Antiarytmika se zde testova-
la u 16 nemocných (účinná léčba zjištěna dvakrát, tj. ve 12,5 % - vždy amiodaron per os). Dia-
gnostickou komorovou tachyarytmii nalezli autoři u nemocných se spontánní komorovou
tachykardií ve všech případech s revaskularizací a v 92,3 % případů bez revaskularizace. U pa-
cientů se spontánní komorovou fibrilací prokázali diagnostickou PSSK ve 33,3 % případů s revas-
kularizací a v 66,7 % případů bez revaskularizace. Relativní počet implantací kardioverter -
defibrilátoru v podskupinách s i bez revaskularizace byl podobný (25 %; 26,3 %).
Revaskularizace myokardu u nemocných s chronickou ICHS výrazně snižuje elektrickou nestabi-
litu komorového myokardu zvláště při spontánním výskytu komorové fibrilace. Provedení selek-
tivní koronarografie a případné revaskularizace myokardu považujeme v těchto případech za
nezbytné. Taktiku vedení antiarytmické léčby revaskularizace myokardu neovlivnila.
|
|
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|
|
| ZPĚT NA OBSAH | ||
| | HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION | |
| © 1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ |
| Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o. |
| WEBMASTER |