Práce se zabývá nepřesnostmi pojmů v české odborné literatuře, týkající se oblasti saunologie, které vznikly mnohdy mechanickým převzetím výrazů ze zahraniční literatury. Upozorňuje na možnost využití ohebnosti českého jazyka k zpřesnění pojmů právě u finského slova sauna jako základu. Klasifikuje saunu pouze jako stavebně-technický substrát. Pro specifické fyzikální prostředí, vytvá- řené v sauně, užívá výrazu saunová lázeň a pro pobyt člověka v něm výrazu saunování. Navrhuje rozlišovat tyto pojmy v odborné i obecné literatuře v zájmu přesnějšího vyjádření podstaty a z toho plynoucího vzájemného dorozumění.

        Klíčová slova: sauna, prohřívárna, ochlazovna, saunová lázeň, saunování