Studie navazuje na práci, venovanou rozboru netransplantovaných pacientu ve skupine hematoonkologických pacientu s kritickou komplikací vyzadující resuscitacní péci. Pacienti pocházejí ze stejných pracovišt, byli hospitalizováni v casovém úseku od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN Královské Vinohrady. Soubor 15 pacientu (6 s provedenou autotransplantací a 9 s alotransplantací kostní drene) je hodnocen jako otevrená retrospektivní studie s cílem naznacit faktory, které by se vztahovaly k príznivé a nepríznivé prognóze kritické komplikace. Data jsou pro malý rozsah souboru prezentována v primární podobe. Z výsledku vyplývá, ze u pacientu s autotransplantací kostní drene se pravdepodobne uplatnují s podobnou závazností tytéz faktory jako u pacientu bez provedené transplantace kostní drene (význammá predevším trvání leukopenie a rozsah postizení orgánových systému v rámci syndromu MOF); dlouhodobe prezilo 50 % pacientu. Prezití pacientu po alotransplantaci s kritickou komplikací je výrazne nizší (1 pacient z 9 v tomto souboru), príznivými faktory u této skupiny je zrejme malý casový odstup vzniku kritické komplikace od provedené transplantace a absence dalších nepríznivých faktoru (dlouhodobé pretrvávání leukopenie, rozvoj syndromu MOF). Pri nakupení nepríznivých prognostických faktoru je nutno pri indikaci resuscitacní péce postupovat uvázlive, vysoce individuálne, pri úzké spolupráci hematologa (onkologa) s intenzivistou.

        Klíčová slova: transplantace kostní drene – autotransplantace – alotransplantace – kritický stav – leukopenie – MOF