Stanovení intenzity bolesti je dlouhodobým problémem mnoha oborů medicíny. Prakticky nejčastěji používaným způsobem určování intenzity bolesti je její subjektivní evaluace. Nejrozšířenější metodou je vizuální analogová škála (visual analogue scale – VAS). Je vypracováno několik dalších složitějších škál, založených na subjektivním popisu kvalitativních a kvantitativních komponent bolesti. Mezi nejznámější patří Melzackova škála a škála McGill University. Objektivně lze stanovit intenzitu bolesti i podle změn elektrické aktivity jednotlivých neuronů.To je ovšem možné pouze experimentálně. Bolest lze objektivizovat také použitím zobrazovacích metod (fMRI, PET), ale jejich rutinnímu použití brání jejich složitost a nákladnost. Proto se snažíme o objektivizaci bolesti pomocí biochemických charakteristik. V našich předchozích pokusech na laboratorních potkanech jsme zjistili, že po bolestivé stimulaci se zvyšují konečné produkty volných radikálů – malondialdehyd (MDA) a produkty thiobarbiturové kyseliny (TBARS). Zvyšují se i antioxidační enzymy superoxiddismutáza (SOD) a glutathionperoxidáza (GSHPx). V této práci jsme testovali 17 mužů s chronickou bolestí zad (dorsalgie a poruchy meziobratlových plotének). Zjistili jsme, že se u těchto pacientů zvyšují TBARS v plazmě. Pacienti s dorsalgií mají vyšší hladiny SOD než kontrolní skupina. Hladiny MDA a GSHPx se signifikantně neměnily. Naše první výsledky u pacientů s bolestmi zad (ploténkové etiologie a dorzalgiemi) potvrdily některé změny hladin biochemických ukazatelů, které jsme pozorovali u animálních modelů bolesti. Lze uzavřít, že cesta hledání možností diagnostiky bolesti biochemickými metodami je perspektivní, ale bude vyžadovat další rozsáhlejší studie.

        Klíčová slova: bolesti zad, volné radikály, biochemická evaluace bolesti