Železo je esenciální prvek pro všechny živé organizmy. Je součástí mnoha proteinů zastávajících klíčové funkce ve fyziologických procesech, jako je transport kyslíku, respirace, syntéza DNA, regulace buněčného cyklu a mnohé další. Volné železo je velmi reaktivní a jeho nadbytek může vést k poškození tkání a orgánů. Protože neexistuje mechanizmus vylučování železa z těla, je jeho absorpce ve střevě za fyziologických okolností přísně regulována. Pokrok v metodologických přístupech umožnil identifikaci mnoha genů a proteinů podílejících se na absorpci železa a pochopení základních procesů jeho příjmu, transportu a skladování na buněčné úrovni. Přesto však stále nejsou některé pochody úplně objasněny. Mnoho nejasného zůstává hlavně v otázce regulace příjmu železa v závislosti na potřebách organizmu. Poruchy metabolizmu železa, jak ve smyslu jeho deficitu, tak nadbytku, jsou poměrně častým onemocněním. Rostoucí znalosti o fyziologickém metabolizmu železa jsou rychle reflektovány pokroky v diagnostice, preventivním skríninku či terapii jeho poruch.

        Klíčová slova: železo, hemochromatóza, transferin, feritin, hepcidin, sideropenie, haptoglobin, hemoxygenáza, hemopexin, anémie.