Zinek je nezbytným prvkem pro udržení funkční a strukturální integrity eukaryontních buněk a tkání. V živých systémech vytváří kromě stabilních komplexů s makromolekulami i tzv. nestabilní zásoby dnes nazývané zinkosomy, které jsou pokládány za klíčové pro regulaci buněčné proliferace a vstupu buňky do apoptózy. Apoptózu vyvolanou vnějšími faktory může zinek blokovat např. inhibicí kaspáz a endonukleáz, interakcí s transkripčními faktory, kinázami nebo díky svým antioxidačním vlastnostem. Na druhé straně deplece intracelulárního zinku vede k rychlé aktivaci apoptotické kaskády a následné smrti u mnohých typů buněk. Jeho nedostatek i nadbytek se tedy negativně odráží při regulaci buněčné proliferace a smrti, což vede v mnohých případech k závažným klinickým projevům. Detailní pochopení role zinku při těchto regulacích tedy může potenciálně přispět k objasnění mechanismu některých patofyziologických stavů.

        Klíčová slova: zinek, zinkosom, apoptóza, proliferace