Úskalí současné ultrasonografické praxe jsou spojena se dvěma skupinami možných rizik. První z nich je riziko biologické, vyplývající z interakce ultrazvukové energie s tkáňovými strukturami. Indikátorem účinnosti dvou hlavních rizikových faktorů, ohřevu a kavitace, jsou dva bezpečnostní indexy – tepelný (TI) a mechanický (MI), zobrazené během vyšetřování na obrazovce. Při tom je třeba brát v úvahu zvýšenou citlivost některých tkání k účinkům ultrazvuku a s tím související určitá omezení z hlediska intenzity ultrazvuku pro porodnictví, pediatrii a oftalmologii. Použití principu opatrnosti (ALARA) zajišťuje, že při zachování odpovídající diagnostické informace zůstane celková energie aplikovaného ultrazvuku pod prahem její biologické účinnosti. Navíc je tento druh rizika trvale monitorován několika mezinárodními organizacemi. Mnohem menší pozornost je věnována nebiologickým rizikům, která spočívají v chybně provedeném vyšetření nebo v nesprávné interpretaci výsledného obrazu. Příčiny těchto rizik spočívají především v nedostatečných znalostech a manipulačních schopnostech vyšetřujícího. V závěru jsou uvedeny zásady pro minimalizaci možných rizik jak při ultrazvukovém zobrazování, tak u dopplerovských metod.

        Klíčová slova: ultrasonografie – biologická rizika – interpretační rizika – princip ALARA – bezpečnostní indexy