Souhrn:
Karcinom prostaty zůstává nejčastějším nedermatologickým nádorem a u mužů druhou nejfrekventovanější
příčinou úmrtí na nádor. Klinický obraz tohoto tumoru se v poslední době kompletně změnil, stejně
jako diagnostický i léčebný přístup. Vzhledem k tomu, že jeho přirozený vývoj je ve většině případů
velmi zdlouhavý, není u nízkorizikových karcinomů více než deset let nutná lokální léčba, což bylo opakovaně
prokázáno na několika dlouhodobě sledovaných souborech, v Evropě i v USA. U podstatné části
mužů je diagnóza karcinomu prostaty až přehnaná, neboť tyto nádory neovlivní délku jejich života ani
jeho kvalitu. Přehnaná diagnostika karcinomu prostaty představuje skutečný problém, protože jsou
i nadále téměř všechny nádory bez rozdílu podrobovány aktivní terapií. Karcinom prostaty je díky PSA
skríninku stále častěji diagnostikován v časnějších stadiích, s nízkým rizikem progrese. Přesto je počet
pacientů, kteří jsou pouze aktivně sledováni, nižší než před 10 lety. Počet provedených brachyterapií
a zvláště indikací k hormonální léčbě se podstatně zvýšil. Významný pokrok byl nedávno také dosažen
při určování rizikovosti karcinomů. Tento trend v kombinaci s očekávanými biomarkery pokročilosti
nádoru by měl přinést další zlepšení možnosti diagnostikovat karcinomy prostaty v raných stadiích
a u přesně vyselektovaným nemocných pak ve větší míře aplikovat léčbu šitou na míru.
Klíčová slova:
karcinom prostaty, prostatický specifický antigen, PSA éra, populační PSA skrínink, časná
detekce, oportunní skrínink, indolentní karcinom prostaty, vysoce rizikový karcinom prostaty
|