ČLS J.E.P. - Aktuality

Aktualizováno v říjnu 2001
Publikační etika: Sponzorství, autorství a odpovědnost
International Committee of Medical Journal Editors (Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů) (viz závěr textu)
Malá skupina šéfredaktorů všeobecných lékařských časopisů se v roce 1978 setkala na neformálním jednání ve Vancouveru v Britské Kolumbii, aby stanovila pravidla pro formátování rukopisů odevzdávaných do těchto periodik. Tato skupina dostala poté název Vancouverská. Její požadavky na rukopisy, včetně formátu bibliografických odkazů, které vytvořila National Library of Medicine (Národní lékařská knihovna), byly poprvé publikovány v roce 1979. Vancouverská skupina se rozšířila a přeměnila na Mezinárodní výbor šéfredaktorů lékařských časopisů (ICMJE), který se schází jedenkrát za rok a postupně rozšiřuje okruh otázek, jimiž se zabývá.
Výbor publikoval již řadu verzí Jednotných požadavků na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech. V průběhu let se objevily otázky, které překračují rámec přípravy příspěvků. Některé z nich jsou nyní zařazeny do Jednotných požadavků; některé jiné jsou řešeny v samostatných dokumentech.
Dokument Jednotné požadavky byl v celém rozsahu revidován v roce 1997. Některé kapitoly byly aktualizovány v květnu roku 1999 a v květnu 2000. Zásadní revize je plánována na rok 2001. Celý obsah Jednotných požadavků na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech smí být reprodukován pro vzdělávací a neziskové účely bez ohledu na autorské právo; výbor šíření dokumentu podporuje.
Odborné časopisy, jež souhlasí s dodržováním Jednotných požadavků (a nyní je jich více než 500), jsou žádány, aby v pokynech pro autory citovaly verzi z roku 1997, případně pozdější verze.
Je důležité zdůraznit, co tyto požadavky implikují a co nikoli.
V první řadě jsou Jednotné požadavky pokyny pro autory, jež se týkají přípravy příspěvků, nikoli pokyny pro šéfredaktory, které by se týkaly publikačních stylů. (Nicméně řada časopisů z nich vychází při formulování některých aspektů publikačních stylů.)
Za druhé, pokud autoři připraví své příspěvky stylem specifikovaným v těchto požadavcích, šéfredaktoři participujících se časopisů nebudou nuceni příspěvky vracet ke stylovým úpravám, jestliže se rozhodnou je otisknout. V procesu přípravy příspěvku do tisku však časopisy mohou přijaté příspěvky upravovat, aby plně odpovídaly jejich publikačnímu stylu.
Za třetí, autoři zasílající příspěvky participujícímu periodiku, nemusejí nezbytně respektovat specifické požadavky na publikační styl toho kterého periodika, ale musí dodržet Jednotné požadavky.
Autoři též musejí dodržovat pokyny daného časopisu, pokud jde o témata vhodná pro dané periodikum a typ pojednání, která mohou být předložena, například původní články, recenze či případové studie. Mimo to pokyny vydané daným časopisem pravděpodobně budou obsahovat další požadavky vypracované speciálně pro tento časopis - například požadovaný počet kopií příspěvku, přijatelné jazyky, délku příspěvků a schválené zkratky.
Od participujících periodik se očekává, že ve svých pokynech pro autory budou uvádět požadavky, které budou v souladu s Jednotnými požadavky na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech, a že budou citovat některou z publikovaných verzí.

Nadbytečná nebo duplicitní publikace
Nadbytečnou nebo duplicitní publikací se rozumí sdělení, které již bylo dříve publikováno a v němž se autor podstatným způsobem opakuje.
Čtenáři periodik, která jsou považována za primární zdroj informací, mají právo věřit, že otištěné sdělení je originálem,, není-li zřetelně uvedeno, že se jedná o opakovanou publikaci, k níž byl vydán souhlas autora i šéfredaktora. Tento postoj vychází z mezinárodních autorských zákonů, etického jednání a efektivního využívání zdrojů.
Většina časopisů nerada přijímá sdělení o práci, o níž se již z větší části psalo v jiné publikaci či o níž pojednává jiné dílo zveřejněné v jiném médiu, ať už v tiskovém, či elektronickém. Tato politika však předem nevylučuje, aby časopis zvážil zveřejnění článku odmítnutého jiným periodikem nebo otištění kompletní zprávy, jež následuje po zveřejnění předběžné zprávy, jakou může být například výňatek nebo upoutávka (poster) prezentovaná kolegům na odborném setkání. Výše uvedené se nevztahuje ani na přijetí příspěvku, jenž byl prezentován na vědeckém setkání, avšak nebyl publikován v celém rozsahu, neboť má být publikován ve sborníku abstrakt nebo v podobném formátu. Tištěné zprávy z plánovaných vědeckých schůzí nebudou obvykle považovány za porušení tohoto pravidla, avšak neměly by být rozšiřovány o doplňující údaje nebo kopie tabulek a ilustrací.
Při odevzdávání příspěvku by autor vždy měl šéfredaktorovi předložit kompletní seznam všech příspěvků a předchozích pojednání, které by mohly být považovány za nadbytečnou či duplicitní verzi stejné nebo velmi podobné práce. Autor by měl upozornit šéfredaktora i v případě, že příspěvek zahrnuje témata, o nichž pojednávají i jiné již zveřejněné příspěvky. Nový příspěvek by se měl o veškerých takových pracích zmínit a měl by uvádět příslušné odkazy. Kopie těchto materiálů by měly být přiloženy k odevzdávanému příspěvku, aby šéfredaktor mohl snáze rozhodnout o řešení celé situace.
Objeví-li se snaha o nadbytečné či duplicitní zveřejnění příspěvku či k takové situaci bez upozornění dojde, autoři musejí počítat s tím, že redakce podnikne příslušné kroky. Minimálně lze očekávat okamžité odmítnutí odevzdaného příspěvku. Pokud si šéfredaktor nebyl vědom toho, že došlo k porušení pravidel a příspěvek otiskl, pak bude pravděpodobně zveřejněno oznámení o nadbytečném či duplicitním otištění, a to i bez vysvětlení či souhlasu autora.
Předběžné informování o výzkumu popsaného v příspěvku či dopise šéfredaktorovi veřejným médiím, vládním organizacím nebo výrobcům v situaci, kdy byl příspěvek přijat, avšak dosud nezveřejněn, je řadou periodik považováno za porušení publikačních pravidel. Takové poskytnutí informací může být oprávněné, jedná-li se o příspěvek či dopis pojednávající o významných objevech v oblasti léčby nebo o závažných zdravotních rizicích, jako jsou například nepříznivé účinky léků, vakcín a dalších biologických výrobků, zdravotnických přístrojů nebo zmiňovaných nemocech. Tato sdělení by neměla ohrozit zveřejnění příspěvku, avšak měla by být předem projednána s šéfredaktorem a jím schválena.

Druhé zveřejnění ve stejném, případně jiném jazyce, zejména v jiných zemích, je odůvodnitelné a může být i prospěšné, pokud jsou splněny všechny níže uvedené podmínky.

Autoři získali souhlas šéfredaktorů obou periodik; šéfredaktor, jenž má příspěvek zveřejnit podruhé, musí mít k dispozici fotokopii, otisk nebo rukopis původní verze.
Priorita prvního zveřejnění je zachována, jestliže interval mezi oběma sděleními je alespoň jeden týden (pokud není oběma šéfredaktory dojednáno jinak).
Příspěvek pro druhé zveřejnění je určen jiné skupině čtenářů; postačí i jeho zkrácená verze.
Druhá verze věrohodně odráží údaje a interpretace uvedené v první verzi.
Na titulní straně druhé verze je v poznámce pod čarou pro čtenáře, odborníky a dokumentační agentury uvedeno, že příspěvek již byl v nezkrácené, či zkrácené verzi publikován, a uvádí se též odkaz na primární verzi. Poznámka pod čarou může mít následující znění: „Tento článek vychází ze studie, která byla poprvé zveřejněna v [název časopisu s kompletním odkazem].”

Povolení k druhému zveřejnění by mělo být v takovém případě poskytnuto bezplatně.

Pacienti mají právo na soukromí, které by nemělo být bez jejich informovaného souhlasu porušováno. V písemných popisech, u fotografií či rodokmenů by neměly být uváděny informace identifikující daného člověka, pokud takové informace nejsou nezbytné pro vědecké účely a pacient (případně rodič či opatrovník) nedá písemný informovaný souhlas ke zveřejnění. Pro informovaný souhlas za tímto účelem je nutné ukázat příspěvek, jenž má být publikován, pacientovi.
Údaje vedoucí k identifikaci osoby by měly být vynechány, nejsou-li nezbytné, avšak nikdy by údaje o pacientovi neměly být upravovány či falšovány s cílem zachovat jeho anonymitu. Zajistit kompletní anonymitu je obtížné, proto by v případě pochybností měl být získán informovaný souhlas dané osoby. Například zakrytí očních partií na fotografii není považováno za dostatečné zajištění anonymity. Požadavky na informovaný souhlas by měly být zahrnuty do pokynů pro autory, které si vypracuje dané periodikum. Získá-li autor informovaný souhlas, mělo by to být uvedeno ve zveřejněném článku.

Ve výzkumných zprávách jsou často vynechány důležité informace. Obecné požadavky uvedené v následující kapitole se týkají prezentování základních údajů ve všech typech studií. Autorům je doporučováno, aby se též seznámili s těmi pravidly prezentování informací, které se týkají specifického typu studie. Informace o randomizovaných kontrolovaných pokusech autoři naleznou v dokumentu CONSORT (www.consort-statement.org). Tato směrnice obsahuje soubor doporučení se seznamem položek, o nichž je třeba informovat, a průběhový diagram pacienta.

· Dvojité řádkování ve všech částech rukopisu.
· Každá kapitola či část bude začínat na nové stránce.
· Dodržet pořadí: titulní strana, souhrn a klíčové výrazy, text, poděkování, seznam citací, tabulky (každá na samostatné stránce), popisky.
· Ilustrace a nepodlepené snímky by neměly přesahovat rozměry 203 x 254 mm (8 x 10 palců).
· Přiložit povolení reprodukovat dříve publikované materiály či využívat ilustrace, na nichž by mohly být identifikovány jednotlivé osoby.
· Přiložit převod autorského práva a další formuláře.
· Odevzdat požadovaný počet tištěných kopií.
· Ponechat si kopie všech odevzdaných materiálů.

Text článků, které popisují pozorování nebo pokusy, je obvykle (nikoli však vždy) rozdělen do částí označených Úvod, Metody, Výsledky a Diskuse. Dlouhé články budou vyžadovat, aby některé kapitoly byly pro zřetelnější členění obsahu rozděleny do podkapitol (zejména kapitoly Výsledky a Diskuse). Jiné typy článků, například případové zprávy, recenze a úvodníky, si budou žádat jiné formáty. Autoři by si měli u příslušných periodik vyžádat další pokyny.
Příspěvek napište na stroji nebo vytiskněte na bílý kancelářský papír o rozměrech 216 x 279 mm (8,5 x 11 palců) nebo ISO A4 (212 x 297 mm), zachovejte okraje o velikosti nejméně 25 mm (1 palec). Použijte vždy jen jednu stranu každého listu. V celém příspěvku, včetně titulní strany, souhrnu, vlastního textu, poděkování, seznamu citací, jednotlivých tabulek a popisků, zachovávejte dvojité řádkování. Dokument stránkujte vzestupně, počínaje titulní stránkou. Číslo stránky umístěte do horního, nebo dolního pravého rohu.

U příspěvků, kde se předpokládá brzké přijetí k publikaci, některá perioda požadují, aby autoři poskytli kopii v elektronické podobě (na disketě); obvykle akceptují širokou škálu formátů zpracování nebo textových souborů (ASCII).
Při odevzdávání disket by autoři měli učinit následující:
1. ujistit se, že k disketě přiložili vytištěný text, jehož verze koresponduje s verzí na disketě;
2. na disketu uložit pouze poslední verzi příspěvku;
3. soubor jasně pojmenovat;
4. na štítku diskety uvést formát souboru a jeho název;
5. poskytnout informace o použitém hardwaru a softwaru.
Autoři by se měli o přijatelných formátech, běžných způsobech označování souborů, počtu odevzdávaných kopií a dalších podrobnostech informovat v pokynech pro autory platných u daného periodika.

Titulní strana by měla obsahovat: 1)stručný, ale výstižný název článku; 2) jména jednotlivých autorů s nejvyššími akademickými tituly a označením instituce, s níž jsou spojeni; 3) jméno oddělení a instituce (případně institucí) podílejících se na práci; 4) odvolání (dementi), pokud je zapotřebí; 5) jméno a adresu autora, který zodpovídá za korespondenci týkající se daného příspěvku; 6) jméno a adresu autora, na nějž je možné se obracet se žádostmi o výtisk dané práce, nebo oznámení, že výtisky nelze od autorů získat; 7) zdroj(e) podpory ve formě grantů, zařízení, léků, případně všech výše uvedených položek a 8) krátké průběžné záhlaví nebo zápatí, které nebude delší než 40 znaků (míněno znaky i s mezerami) na zápatí titulní strany.

Všem osobám, které jsou považovány za autory, by mělo být přiznáno autorství a všechny by měly být uvedeny v seznamu autorů. Každý autor by se měl určitou měrou na díle podílet a veřejně přijmout odpovědnost za příslušné části obsahu. Jeden či dva autoři by měli nést odpovědnost za správnost celého díla, od jeho vzniku až po publikovaný článek. Přiznat autorství je možné pouze v případě 1) významného podílu na koncepci a strukturování díla nebo na získávání dat či jejich analýze a interpretaci; 2) sepsání článku či kritická revize přinášející důležité odborné údaje a 3) konečného schválení verze k publikování. Musejí být splněny všechny podmínky, tj. 1, 2 a 3. Pouhé zajištění finančních prostředků, sběr dat či všeobecný dohled nad výzkumnou skupinou nekvalifikují danou osobu jako autora. Autoři by měli popsat, jak se na díle podíleli, a redakce by měla tyto informace zveřejnit. Všichni ostatní, kteří nějakým způsobem na díle participovali, avšak nejsou považováni za autory, by měli být uvedeni v části „Poděkování“, kde by mělo být zároveň zmíněno, čím přispěli (viz Poděkování).
Ve stále větší míře je autorství pokusů prováděných ve více střediscích přisuzováno celé skupině. Všichni členové skupiny, kteří jsou uvedeni jako autoři, by měli plně splňovat kritéria autorství uvedená výše. Členové skupiny, kteří tato kritéria nesplňují, by měli být, s jejich souhlasem, uvedeni v kapitole Poděkování nebo v dodatku (viz Poděkování).
Pořadí autorů v podtitulku by mělo vycházet ze společného rozhodnutí všech spoluautorů. Autoři by měli být připraveni vysvětlit, proč bylo zvoleno právě dané pořadí.

Druhá strana by měla obsahovat souhrn (ne delší než 150 slov u nestrukturovaných souhrnů a nebo 250 slov u souhrnů strukturovaných). Souhrn by měl osvětlit účel studie či výzkumu, základní postupy (volbu předmětů studia či laboratorních zvířat; pozorovací a analytické metody), hlavní zjištění (uvedení konkrétních údajů a jejich statistického významu, je-li to možné) a základní závěry. Měl by též zdůraznit nové a důležité aspekty studie či pozorování.

Pod souhrn by autoři měli umístit 3 až 10 klíčových slov nebo krátkých slovních spojení (a jako takové je označit), které mohou být publikovány spolu se souhrnem a napomohou křížovému indexování článku. Měly by být používány termíny ze seznamu Medical Subject Headings (MeSH) z Index Medicus; pokud nejsou pro nově vznikající termíny dosud k dispozici termíny MeSH, je možné použít aktuální výrazy.

Uveďte účel článku a krátce studii či pozorování zdůvodněte. Použijte jen skutečně relevantní reference, nikoli údaje či závěry popsané dále v příspěvku.

Popište přehledně volbu předmětu pozorování či pokusu (pacienti nebo laboratorní zvířata, včetně kontrol). Definujte věk, pohlaví a další důležité vlastnosti těchto subjektů. Vzhledem k tomu, že význam proměnných jako je věk, pohlaví, etnický původ objektu výzkumu není vždy zcela jasný, autoři by měli explicitně zdůvodnit, proč byly dané údaje do zprávy o studii zařazeny. Hlavní zásadou je dobře objasnit, jak studie vznikala a proč právě takto. Autoři by měli například vysvětlit, proč byly do studie zařazeny jen osoby určitých věkových kategorií nebo proč nebyly zařazeny ženy. Autoři by se měli vyhýbat takovým termínům, jako je „rasa“, které postrádají přesný biologický význam, a nahradit je alternativním popisnými termíny, např. „národnostní příslušnost“ či „etnická skupina“. Měli by pečlivě specifikovat, co popisy znamenají, a přesně uvést, jak byla data shromažďována (například jaké termíny byly použity ve formulářích v rámci průzkumu, zda údaje poskytly samy zkoumané osoby, či zda byly poskytnuty jinou osobou, apod.).
Definujte metody, přístroje (v závorce uveďte jméno a adresu výrobce) a dostatečně detailně též použité postupy, aby jiní pracovníci mohli výsledky reprodukovat. Připojte odkazy na zavedené metody, včetně statistických metod (viz níže); uveďte odkazy na metody, které již byly zveřejněny, avšak nejsou příliš dobře známé a doplňte jejich stručný popis; popište nové nebo výrazně upravené metody, uveďte důvody jejich použití a zhodnoťte jejich omezení. Přesně popište všechny použité léky a chemické látky, včetně obecně známých názvů, dávek a způsobů aplikace.
Zprávy o randomizovaných klinických pokusech by měly obsahovat informace o všech důležitých částech studie, včetně protokolu (sledovaná populace, zásahy či situace, jimž byly objekty vystaveny, výsledky a zdůvodnění statistické analýzy), provádění zásahů (metody náhodného výběru, utajení rozdělení do léčebných skupin) a metody maskování (zaslepování).
Autoři předkládající kritické články (metaanalýzy) by měli do příspěvku zahrnout kapitolu popisující metody použité k vyhledávání, výběru, čerpání a syntéze dat. Tyto metody by měly být též shrnuty v souhrnu.

U příspěvků, jejichž obsahem je provádění pokusů na lidských jedincích, uveďte, zda jsou použité postupy v souladu s etickými standardy příslušné komise pro provádění pokusů na lidech (institucionálního či regionálního) a s Helsinskou deklarací z roku 1975, v revidovaném znění z roku 1983. Neuvádějte jména pacientů, jejich iniciály nebo nemocniční čísla, zejména jedná-li se o ilustrační materiály. V příspěvcích o pokusech na zvířatech uveďte, zda bylo postupováno v souladu s příslušnou institucionální nebo národní směrnicí, případně v souladu s jakýmkoli právním předpisem dané země týkající se péče o laboratorní zvířata a jejich využívání.

Popište dostatečně podrobně statistické metody, aby si čtenáři - odborníci s přístupem k původním údajům, mohli ověřit publikované výsledky. Je-li to možné, zjištění kvantifikujte a předložte i příslušné indikátory chyb či nepřesností při měření (např. hladina statistické významnosti). Nespoléhejte pouze na testování statistických hypotéz, například na použití hodnot P, které nesdělují důležité kvantitativní informace. Pojednejte o vhodnosti vybraných pokusných objektů. Podrobně popište způsob náhodného výběru. Popište metody zaslepování pozorování a jejich úspěšnost. Uveďte, zda se při léčbě objevily komplikace. Uveďte počet pozorování. Informujte o ztrátách v průběhu pozorování (například počet osob, které klinické po

	ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J.Ev. PURKYNĚ
	NTS - Jednotné požadavky na příspěvky určené pro zveřejnění v biomedicínských časopisech Uniform Requirements for Manuscripts Submitted to Biomedical Journals