Časopis Vnitřní lékařství uveřejňuje úvodníky, původní vědeckovýzkumné práce, klinická pozorování a původní sdělení ze všech oborů vnitřního lékařství, přehledné referáty, editorialy, zprávy z vědeckých sjezdů a studijních pobytů, dopisy redakci, zprávy o knihách, referáty z literatury, zprávy z lékařských společností, úvodníky a osobní zprávy.
Předložené práce mohou být „imprimovány“ vedoucím pracoviště prvního autora nebo vedoucími pracovišť všech autorů, ale neuvedení „imprimatur“ nebrání v uveřejnění.
Předložené práce musí být doplněny prohlášením, ve kterém je uvedeno,
že práce nebyla a nebude zadána k publikování jinému časopisu, že
ji četli všichni uvedení spoluautoři a že s uvedeným zněním souhlasí.
Práce je po stránce odborné i formální posouzena minimálně jedním,
častěji ale více anonymními recenzenty a na základě jejich posudku
rozhodne definitivně redakční rada (vedoucí redaktor) o jejím přijetí
či nepřijetí, resp. přepracování nebo doplnění. Redakce si vyhrazuje
právo provádět následné, opakované recenze, drobné úpravy, ev. zkrácení
rukopisu.
A. Rubriky časopisu
1. Původní práce
přináší vědecké zpracování studované problematiky. Je sestavena do obvyklých částí: úvod, soubor nemocných a metodika, výsledky, diskuse a závěr.
2. Přehledný referát
přináší výstižný přehled tematiky (ev. vyžádaný redakcí), přičemž vlastní zkušenosti autora nesmí tvořit hlavní náplň referátu. Počet citací by neměl překročit číslo 60.
3. Popis případu
tvoří zpráva o vzácném pozorování případu určité nemoci, jejího zvláštního průběhu, klinického obrazu apod., která je dokonale vyšetřena a zpracována.
4. Krátké sdělení
přináší exaktně zpracované výsledky z oblasti diagnostiky a terapie, vlastní klinické zkušenosti s cílem reagovat na nedávno publikované práce na toto téma. Krátké sdělení by nemělo přesáhnout 2 strany rukopisu a 2 přílohy.
5. Osobní zprávy
informují o význačných životních výročích našich předních internistů, ev. jejich úmrtí. Maximální rozsah osobního článku je 2 strany s fotografií (nejraději digitální) z poslední doby (pokud není fotografie digitální, tak na kontrastním lesklém papíře; čím větší formát fotografie, tím lepší). Na otištění barevné fotografie se vztahují podmínky, které jsou uvedeny dále.
6. Zprávy ze sjezdů a studijních pobytů
jsou zpracovány přímými účastníky akcí.
7. Dopisy redakci
reagují věcným a výstižným komentářem na nedávno publikovaný článek a přináší shodné, doplňující či odlišné názory autora. Maximální rozsah je 2 strany rukopisu.
8. Zprávy o knihách
přinášejí recenze nově vyšlých knih z oblasti vnitřního lékařství. Hlavička recenze musí obsahovat: název knihy, jméno autora, místo vydání, název nakladatelství, rok vydání, počet stran, náklad, cenu knihy a ISBN. Rozsah maximálně 2 strany rukopisu.
9. Editorial
je komentář vybraného odborníka v daném oboru, který bude osloven redakční radou (vedoucím redaktorem), k pracím (původním pracím, ale i ke kazuistikám nebo přehledným referátům) uveřejněným v daném čísle Vnitřního lékařství. Rozsah editorialu je 1 - 2 stránky rukopisu (po dohodě s vedoucím redaktorem ale i větší), kde autor bude komentovat příslušnou původní práci, měl by provést srovnání s obdobnými pracemi v jiných publikacích. Komentář bude pouze osobním autorovým postojem, který nemusí odrážet souhlas redakční rady. Měl by být nezávislým názorem autora se širšími pohledy na danou problematiku. Rozsah literatury by neměl (ale může) překročit 10 citací, možno doplnit ev. i tabulkami nebo grafy.
B. Zpracování rukopisů
Rukopis zasílejte zásadně na disketě 3,5
nejraději v editoru Word pod Windows (W6/WIN 95, W7/WIN 98 nebo
novějších verzích). Velikost písma je nejlepší 12, typ písma je
nejvhodnější používat Times New Roman, řádkování jednoduché.
Striktnost tohoto požadavku chrání autory i vydavatele před zmatky
vzniklými příliš mnoha úpravami nebo exporty, které mohou zapříčinit
ztrátu nebo zkomolení některých atributů. Příspěvky musejí být napsány
formou tzv. hladké sazby: bez zarážek, odrážek, neúčelných tvrdých
enterů na konci řádky (enterem oddělovat pouze odstavce, ne běžný
konec řádky), podtrhávání, změn velikostí písma, formátování (na
střed, pomocí tabulátorů), automatického číslování odstavců (např.
u citací v literatuře nutno číslice vypisovat) a veškerých grafických
experimentů, které moderní tiskový editor umožňuje. Veškerá přednastavení
je nutno zrušit.
Každý elektronicky dodaný příspěvek musí být zároveň dodán i v tištěné formě ve trojím vyhotovení. Papírový a elektronický text musejí být identické, na disketě smí být jen definitivní verze zasílané práce, disketa musí být popsána názvem souboru, samozřejmě prosta virů a ochráněna proti náhodnému smazání.
Elektronickou obrazovou dokumentaci (tj. grafy, pérovky, fotografie i barevné - viz dále, výstupy z přístrojů) Nakladatelské středisko České lékařské společnosti J. E. Purkyně (a tím i redakce) přijímá pro přímé tiskárenské zpracování, a to pouze ve formátech tif, eps a jpg, přičemž možná média jsou kromě disket 3,5“ také CD-ROM, zip a jaz. Grafy musejí být zpracovány pro jednobarevný tisk, veškerá dokumentace musí být zaslána i v papírové podobě. Pokud jsou obrázky ve formátu jpg, je třeba užít velkého rozlišení (nejlépe kompresní poměr 10-12) z důvodu kvality. Pozor: obrázky zabudované do dokumentu WORDU nebo dodané samostatně jako soubor WORD nejsou kvalitní (příliš malé rozlišení), proto nelze tento formát pro obrázky užívat. Též nelze používat obrázky v Power Pointu; tento program je určen pro zpracování prezentací a nelze jej používat jako zdroj originálních obrázků pro tisk. Vždy je třeba předat původní zdrojové obrázky (tif, jpg, eps). Názvy obrázkových souborů opět vycházejí ze jména autora, názvu práce a čísla obrázku. Na disketu (médium) je třeba napsat, do kterého článku obrázky patří. Skenování barevných obrázků vyžaduje minimálně rozlišení 600 x 600 dpi, soubor musí mít alespoň 5 MB. Ke skenování nelze použít (ani tiskárně předat) obrázky ve formě výstupů z inkoustové nebo laserové tiskárny - ty slouží pouze jako papírový doklad elektronické verze. V komplikovaných případech lze autorům vyjednat kontakt přímo s tiskárnou.
Diskety musí být naformátovány na počítačích řady IBM/PC s hustotou zápisu 1,2 nebo 1,44 MB. K disketě přiložte tři tištěné výstupy (včetně vytištěných tabulek, grafů, schémat a podobně). Disketu označte nálepkou s názvem použitého editoru a jménem souboru.
Souhrnně lze říci, že předávání článků v elektronické podobě vyžaduje mnohem větší autorskou kázeň než forma tradiční.
Práce lze výjimečně také zasílat do redakce pro urychlení elektronickou poštou, ale zejména ty práce, kde jsou tabulky nebo obrázky nebo grafy nebo další dodatky, je nutno zaslat i klasickou poštou s disketou a dalšími dodatky, protože se někdy během elektronického transportu hlavně tabulky mohou „rozházet“.
Pište pravopisně správně, užívejte tzv. progresivního pravopisu a co nejméně cizích slov. Zkratek používejte jen zcela výjimečně. Zkratku je třeba vysvětlit při prvém výskytu zkracovaného slova. V žádném případě by neměla být zkratka v souhrnu a v nadpisu. Veškeré fyzikální a biochemické hodnoty (vyjma krevního tlaku) uvádějte v SI (ČSN 01 1300 nebo publikace Mezinárodní soustava jednotek SI ve zdravotnictví. 2. vyd. Praha, Avicenum 1982, 104 s.). Sepsání textu musí být konečné a není dovoleno v něm provádět dodatečné větší opravy (ani v autorské korektuře).
Při počítačovém zpracování není absolutně možno měnit text ani při autorské korektuře, v níž autor opravuje pouze drobné chyby vzniklé v tiskárně.
Při opravách používejte korektorské značky (ČSN 88 0410).
Rukopis má odpovídat pokynům „Uniform Requirements for Manuscript Submitted to Biomedical Journals“, které byly v českém překladu publikovány v Cor et vasa 193; 35(1): K 16.
Rukopis původní práce má následující části (každá strana na novém listě):
- Titulní strana
- Souhrny
- Vlastní text práce
- Literatura s adresou prvního autora
- Přílohy
ad 1. Titulní strana
obsahuje v následujícím pořadí tyto údaje: výstižný nadpis práce, pod ním příjmení autora(ů) se zkratkou křestního jména bez titulu. Jméno prvního autora se musí shodovat s adresou uvedenou na konci literatury. Pod jmény autorů se uvede název a sídlo (v 1. pádě) pracoviště, z něhož práce pochází, spolu s plným titulem a jménem a tituly vedoucího pracoviště. Pod čarou možno na titulní stranu uvést poznámku o případné předchozí publikaci ve formě přednášky (kdy a kde, uvést přesný název akce, kde byla práce přednesena).
ad 2. Souhrny.
Je třeba předložit v originále a v jedné kopii, která je opatřena i úplným nadpisem práce a jmény autorů - pro překlad do angličtiny. Doporučujeme ale vlastní překlad souhrnu do angličtiny, redakce jej samozřejmě opraví. Pokud souhrn nedodáte v angličtině a jsou vám známy některé speciální odborné výrazy v angličtině, poznačte je na souhrnu, usnadníte a zkvalitníte překlad, který v tomto případě zajišťuje redakce. Souhrn má obsahovat výstižné shrnutí faktů, hlavních výsledků a závěr práce. Nesmí se v něm užívat zkratek. Pište jej ve 3. osobě a v rozsahu 15 - 20 řádků. Na konci souhrnu uveďte klíčová slova v počtu 3 - 6, pokud možno podle hesel v Index Medicus nebo Bibliographia Medica Czechoslovaca.
ad 3. Vlastní text
se skládá z „Úvodu“ (max. 1 strana), který má sloužit k lepšímu pochopení podstaty práce, tj. shrnout současné poznatky o daném problému a vysvětlit důvody, které vedly k sepsání práce. Následuje kapitola „Soubor nemocných (vyšetřených) a metodika“. Označení „materiál“ možno použít pouze v případě, že nejde o lidi. Soubory musí být přesně definovány, popsány použité metody a musí zde být vyjmenovány použité statistické testy. Následuje kapitola „Výsledky“. Jsou předkládány buď přímo v textu, nebo na přílohách. Je třeba se vyhnout duplicitě. Do výsledků nepatří žádný komentář. Následuje kapitola „Diskuse“, v níž se autor zaměří na srovnání vlastních výsledků s literárními údaji, na zhodnocení použité metodiky s důrazem na nové a důležité poznatky, které práce přináší. Pokud si autor přeje zařadit tzv. „Poděkování“, použije nového odstavce.
ad 4. Literatura
.Citovaná literatura by měla být dostupná všem čtenářům. Je proto třeba omezit odkazy na nepublikované práce (přednášky, osobní sdělení apod.). Lze citovat práci, která ještě nevyšla, a to s uvedením zkratky časopisu s dodatkem „v tisku“. Citace jsou seřazeny abecedně a takto i pořadově číslovány. Anonymní publikace se uvádějí na začátku seznamu. V textu jsou i odkazy na literaturu uváděny výhradně číslem v závorce odpovídající seznamu literatury. Formální úprava citací se řídí ČSN 01 0197 (ISO 690), názvy citovaných časopisů se zkracují podle ČSN 010196. Používá se výhradně plné formy citací, tj. příjmení, zkratka osobního jména autora(ů). Pokud je autorů více než tři (jejich jména se uvedou tučně), uvede se za třetího autora zkratka „et al.“. Následuje plný název práce v originále, mezinárodní zkratka časopisu, rok, středník, číslo (svazek), dvojtečka, strana od - do.
Příklad citace časopisu:
obecně: Autor: Název článku. Název časopisu, ročník (je-li uveden); rok; číslo: strana(y), na nichž je uveden
příklad: Novotný, I., Münzová, H., Dítě, P.: Endosonografický obraz jícnu a paraezofageálních lymfatických uzlin u osob s ezofagitidou. Vnitř. Lék., 45, 1999; 5: 277 - 280
Příklad citace knihy:
obecně: Autor (1 - 3 odděleni čárkou). Název díla. Vydání (arabská číslice, je-li uvedeno). Kde vydáno, kým, rok, počet stran celkově (většinou se uvádí poslední číslovaná).
příklad: Špinar, J., Vítovec, J., Zicha, J. et al.: Hypertenze - diagnostika a léčba. 1.vyd. Grada, Praha 1999, 228 s.
Při citaci statě či kapitoly ze sborníku či knihy se uvádí příjmení a zkratka jména autora(ů) statě (míněno kapitoly), název. Pak se uvádí, ze které knihy je citováno: tedy autor (knihy), název, kde vydáno: kým, kdy. Nakonec se uvádí počet stran.
Příklad citace statě ve sborníku:
obecně: Autor (míněno statě): Název. Čísla stran od - do. In: Autor (míněno knihy). Název. Kde vydáno, kým, kdy. Počet stran (pokud jsou strany číslované).
příklad: Piroch, V., Suchmanová, V.: Léčebné působení fyzické zátěže při diabetu, 73 - 77. In: Sborník materiálů ze XVII. celostátní konference dietních pracovníků. Společnost pro racionální výživu, Praha, 1981, 98 s.
Redakční rada žádá všechny autory, aby ve svých citacích citovali též články uveřejněné v časopise Vnitřní lékařství zejména v posledních letech. Citovanost prací z Vnitřního lékařství je totiž prvním krokem na cestě k získání impakt faktoru pro časopis Vnitřní lékařství.
Na konci seznamu literatury je nutno uvést úplnou adresu prvního autora (s tituly, poštovním směrovacím číslem, telefonem, faxem, případně e-mailovou adresou - to pro potřebu vedoucího redaktora nebo odpovědné redaktorky pro případný přímý kontakt s prvním autorem).
Za tímto textem pak vedoucí redaktor uvede „Došlo do redakce“ (datum, kdy práce byla dodána do redakce časopisu Vnitřní lékařství) a dále „Přijato po recenzi“ (datum, kdy práce byla po recenzi, ev. úpravě přijata k publikaci).
ad 5. Přílohy
slouží k lepší srozumitelnosti textu. Je třeba rozlišovat tyto druhy příloh: tabulky, grafy, schémata a obrázky. Každá příloha musí být na samostatném listě, na zadní straně označena pořadovým číslem (tab. 1, graf 1 apod.), jménem prvního autora a zkráceným názvem práce. Každá skupina příloh má samostatné pořadové číslování. Nadpisy grafů a schémat, obrázků a jejich příslušné legendy musí být na samostatném listě „Příloha ke grafům a obrázkům“. U tabulek je třeba nadpis připojit přímo nad tabulku, legendu pod tabulku. Každá zkratka v příloze musí být znovu vysvětlena, i v případě, že byla vysvětlena ve vlastním textu. Zařazení jednotlivých příloh do textu vyznačí autor na levém okraji stránky textu příslušnou zkratkou (tab. 1, graf 1 apod.) a tatáž značka bude zařazena v závorce v textu. Pokud jsou přílohy (tabulky, grafy, schémata, obrázky) posílány elektronicky (na magnetickém mediu), je nejvýhodnější, aby každá tabulka (obrázek, graf, schéma) tvořila jeden soubor, samozřejmě identifikovatelně popsaný.
Po obdržení článku do časopisu Vnitřní lékařství sdělí vedoucí redaktor písemně prvnímu autorovi, že jeho práci dostal a že ji posílá recenzentům k posouzení, ev. si v tomto dopise vyžádá další doplnění chybějících údajů. Po ukončení recenzního řízení pak vedoucí redaktor sdělí písemně prvnímu autorovi výsledek recenzního řízení včetně citací částí posudků při zachování anonymity recenzentů. Po ev. vyžádané úpravě recenzenty pak vedoucí redaktor sdělí prvnímu autorovi, zda je opravená verze práce přijata k publikaci ve Vnitřním lékařství a sdělí mu též, do kterého čísla časopisu Vnitřní lékařství je konkrétní práce zařazena.
Redakční rada časopisu Vnitřní lékařství byla informována o tom, že počínaje prvními čísly ročníku 2003 rozhodnutím Nakladatelského a tiskového střediska České lékařské společnosti J. E. Purkyně přechází časopis Vnitřní lékařství na systém úhrady barevných reprodukcí. Upozorňujeme Vás tedy, abyste v rukopisech předkládaných k publikaci přesně vyznačili, které obrázky mají být tištěny barevně, a připojili písemný souhlas s platbou. Též je třeba uvést přesnou adresu plátce, v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby rovněž IČO a DIČ. Cena jedné barevné strany bez ohledu na to, kolik obsahuje obrázků je pro podnikatelské subjekty - plátce DPH Kč 4200,- + 19 % DPH a pro nepodnikatelské subjekty - neplátce DPH Kč 4400,-.
Obrazová dokumentace, která nebude mít tyto náležitosti, bude automaticky publikována černobíle. V souvislosti s tímto opatřením bude Nakladatelské a tiskové středisko České lékařské společnosti J. E. Purkyně klást maximální důraz na kvalitu reprodukcí. Nově se zde pracujeme s technologií CTP (computer-to-plate), která umožňuje výbornou reprodukci za podmínky, že i předané podklady budou dostatečně kvalitní. Proto žádáme všechny autory, aby se řídili autorskými pokyny, resp. požadavky na parametry elektronických podkladů. Vyvarujte se nejčastějších chyb, kterými jsou špatné formáty obrázků a nízké rozlišení. Podklady neodpovídající autorským pokynům bude redakce vracet. Veškeré záležitosti týkající se tohoto opatření vyřizuje výhradně Nakladatelské a tiskové středisko České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2, telefon i fax 224266226, e-mail nts@iol.cz, nikoliv vedoucí redaktor nebo redakční rada časopisu Vnitřní lékařství.
První autor posléze z Nakladatelského a tiskového střediska České lékařské společnosti J. E. Purkyně obdrží doporučenou poštou autorskou korekturu svého článku s tím, že je třeba bezpodmínečně dodržet termín vrácení autorské korektury do Nakladatelského střediska České lékařské společnosti J. E. Purkyně (termín je určen odpovědnou redaktorkou ke každému konkrétnímu číslu Vnitřního lékařství samostatně). Znovu připomínám, že při počítačovém zpracování článků není absolutně možno měnit délku textu při autorské korektuře, v níž autor opravuje pouze drobné chyby vzniklé v tiskárně.
Práce odpovídající těmto pokynům posílejte na adresu:
Prim. MUDr. Petr Svačina,vedoucí redaktor časopisu Vnitřní lékařství,
II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny,
Pekařská 53,
656 91 Brno
e-mail: petr.svacina@fnusa.cz