Receptory spřažené s G-proteiny jsou nejpočetnější receptorovou skupinou v organismu vůbec. Pokud je receptor aktivován nadměrně nebo naopak nedostatečně, dochází k řadě dějů, které směřují k udržování homeostázy v organismu. Nastává homologní či heterologní regulace. Homologní regulace znamená, že se mění vlastnosti právě toho receptorového systému, který je extracelulárním signálem ovlivňován. Heterologní regulace nastává nehledě na to, zda existuje interakce mezi receptorem a extracelulárním signálem. Homologní, ale i heterologní regulace mají své místo v řadě pochodů nastávajících jako fyziologické, ale mohou se uplatňovat i v pochodech, které probíhají v rámci patogeneze. V původně akceptovaném schématu se regulační pochody odehrávají jako děje, jejichž původ je ve fosforylacích. V tomto přehledu diskutujeme i další potenciálně možné cesty regulace receptorů spřažených s G-proteiny.

        Klíčová slova: receptory spřažené s G-proteiny, homologní regulace, heterologní regulace, fosforylace, oligomerizace receptorů spřažených s G-proteiny