Chirurgické výkony a ošetřování ran doprovázejí vývoj lidstva po staletí. Teprve v polovině 19. století došlo k objevu a zavedení účinného a bezpečného znecitlivění. Chirurg již nemusel operovat co nejrychleji, aby zkrátil utrpení pacienta a mohl se soustředit a přesnou preparaci tkání, na klidné rozlišovaní patologických ložisek a na realizaci nejvhodnějšího léčebného postupu.Po přijetí principu ochrany rány před infekcí a zavedení kontroly celkového stavu operovaného dochází k obrovskému rozvoji operačního léčení, k vyčleňování specializovaných operačních oborů a k umožnění operačního léčení nemocných všech věkových skupin, počínaje prvním dnem po narození. Znecitlivění má pro chirurgické obory základní význam.

        Klíčová slova: znecitlivění – éterová inhalační anestezie – ranhojič – chirurgie – anesteziologie