Souhrn: Šedesát psychiatrů spolupracovalo na studii, v rámci které bylo léčeno 284 depresivních nemocných mirtazapinem v rutinní ambulantní psychiatrické praxi. Klinická závažnost onemocnění byla posouzena podle globálního klinického dojmu (CGI) před léčbou, po týdnu, po 3 týdnech a na konci 6. týdnu léčby. Deset nemocných léčbu nedokončilo, 9 pro nežádoucí účinky, 1 pro nedostatečný terapeutický účinek. Na začátku léčby mělo 188 nemocných také jiná antidepresiva, na konci léčby jich bylo jen 34. 93,3 % nemocných mělo před léčbou skóre CGI 4 (středně závažně nemocen) nebo vyšší, po prvním týdnu klesl počet takových nemocných na 54,9 %. Po šestitýdenní léčbě mělo takové skóre jen 7 % nemocných. Lékaři byli spokojeni s výsledkem léčby u 95,7 % nemocných. Relativní počet spokojených pacientů byl 94,7 %. Post hoc srovnání se 1404 nemocnými léčenými za analogických podmínek SSRI ukázalo, že podobně závažný stav před léčbou mělo 80,3 % a po léčbě ho mělo 12 % nemocných. Vedle rychlejšího nástupu účinku ovlivnil tedy mirtazapin terapeuticky pozitivně větší počet nemocných. Z nežádoucích účinků byly nejčastější ospalost (u 6,76 % nemocných) a únava (u 5,69 % nemocných).

        Klíčová slova: mirtazapin, serotonin, globální klinický dojem (CGI), sexuální dysfunkce.