Fenomén kontralaterální akustické suprese otoakustických emisí je v současnosti všeobecně akceptován jako objektivní jev a je přičítán zejména aktivaci eferentní části sluchové dráhy. Intenzivně se zkoumá jeho klinické využití, které spočívá především v diagnostice poruch eferentního olivokochleární systému u retrokochleárních lézí. Autoři se rozhodli podrobit testům kontralaterální suprese EOAE skupinu otologicky zdravých osob. Cílem bylo stanovit referenční hodnoty testu před aplikací v klinické audiometrii. Ke kontralaterálnímu ohlušení byl použit širokopásmový šum o intenzitě 76,5 dB SPL pro TEOAE a 76,5 resp. 66,5 dB SPL pro DPOAE. TEOAE jsme snímali v nelineárním stimulačním módu. Normální hodnoty suprese DPOAE jsme stanovovali jen pro stimulační mód L1 = 65, L2 = 55 dB SPL. Ke snížení amplitudy TEOAE došlo u všech 26 vyšetřených probandů na obou uších. Průměrná hodnota suprese amplitudy TEOAE (Response dB) byla 1,5 ± 1,1 (0,2 - 4,1) dB vpravo a 1,6 ± 1,0 (0,3 - 3,9) dB vlevo. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi hodnotami suprese na pravém a levém uchu, u mužů a u žen ani závislost suprese (dB snížení amplitudy) na amplitudě (dB Response) TEOAE. Ke snížení amplitudy DPOAE dochází především na hlubokých frekvencích, nad 4 kHz jsou hodnoty suprese blízké 0. Variabilita změn amplitudy DPOAE je dosti vysoká. U 10 uší šesti osob došlo alespoň na dvou sousedních frekvencích při kontralaterálním ohlušení k nárůstu amplitudy DP. Při použití výše uvedené metodiky je možno za dolní hranici normy považovat supresi 0,5 dB a interaurální rozdíl maximálně 1,0 dB pro TEOAE, u DPOAE musí být nápadné, nedojde-li ke změně (snížení amplitudy DP) na nižších frekvencích. Změny DPOAE na frekvencích nad 3,5 - 4,0 kHz by ve stimulačním módu 65/55 neměly být posuzo- vány.

        Klíčová slova: otoakustické emise, kontralaterální suprese, normální nálezy.