Cíl studie: Cílem analýzy je vyhodnocení možných rizikových faktorů, zejména pregestačního tělesného habitu matky, váhového přírůstku v těhotenství, věku, vzdělání, parity a komplikací těhotenství (především diabetu) na prevalenci dětí hmotnosti ≥ 4000 gramů. Součástí analýzy je také zhodnocení možných důsledků nejvyšší porodní hmotnosti na průběh porodu a stav novorozence. Typ studie: Retrospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF a FN, Olomouc. Metodika: Studie zkoumá mateřské a neonatální údaje 7156 jednočetných těhotenství ve dvou hmotnostních kategoriích (2500–3999 g a > 4000 g) v pětiletém období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2004. Pro srovnání obou hmotnostních skupin byly využity univariační a multivariační statistické testy. V modelu mnohočetné regrese zahrnující věk matky, BMI (body mass index) před těhotenstvím, vzdělání, kouření, požívání alkoholických nápojů, IVF, anémie matky v těhotenství, preeklampsie, diabetes, gestační věk, váhový přírůstek v těhotenství, pohlaví novorozence posuzují relativní účinky uvedených faktorů na riziko porodu dítěte velké hmotnosti. Výsledky: Prevalence dětí nejvyšší hmotnostní kategorie ve studovaném souboru byla 10,8%. Hodnocení se týká 774 porodů dětí nejvyšší hmotnostní kategorie > 4000 g a 6382 porodů hmotnostního rozpětí 2500–3999 gramů. Významné bylo riziko gestačního věku nad 40 týdnů ve srovnání s nižší gestační délkou (18,2 % vs. 8,6 %, p = 0,00000000), váhového přírůstku nad 13 kg (cutoff) (14,3 % vs. 7,5 %, p = 0,00000000), nadváhy (BMI 25,1–30 kg/m2) proti normální hmotnosti (BMI 19,8–25 kg/m2) (16,6 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004), obezity (BMI nad 30 kg/m2) (18,1 % vs. 10,5 %, p = 0,00000629), vicepary a primipary (13,4 % vs. 8,1 %, p = 0,00000000). Mužské a ženské pohlaví novorozence (13,4 % vs. 8,0 %, p = 0,00000), nevýznamné bylo riziko diabetu (12,6 % vs. 10,8 %, p = 0,49089558) Záporný vztah k makrosomii byl u kouření v těhotenství (5,4 % vs. 11,5 %, p = 0,00000052) a u žen s podváhou (BMI pod 19,8 kg/m2) (5,7 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004). Mnohočetná logistická regrese identifikovala jako nezávislé rizikové faktory ve vztahu k nejvyšší porodní hmotnosti: gestační věk nad 40 týdnů, váhový přírůstek v těhotenství nad 13 kg, BMI matky, víceparitu, dítě mužského pohlaví, kouření v těhotenství a nízkou tělesnou hmotnost matky. Ve vztahu obou hmotnostních skupin k průběhu porodu byl významně častější aktivní postup u porodů nejvyšší hmotnosti ve srovnání s nižší váhovou skupinou, indukce porodu (20,2 % vs. 16,6 %, p = 0,01560228), císařský řez (20,3 % vs. 15,1 %, p = 0,00021215). Nevýznamné byly rozdíly v prodloužení I. a II. doby porodní a frekvenci vaginálních operací. Hodnocení novorozence v obou hmotnostních třídách neprokázalo významné rozdíly zdravotního stavu živě narozených dětí. Závěr: Gestační věk nad 40 týdnů, vyšší váhový přírůstek v těhotenství, pregestační tělesný habitus matky, parita a mužské pohlaví plodu jsou nezávislými riziky porodů dětí nejvyšší hmotnosti.

        Klíčová slova: těhotenství, makrosomie, BMI, váhový přírůstek, rizika, komplikace