Souhrn:
Chronická srdeční insuficience (CHSI) je velmi časté postižení, jehož výskyt dále narůstá v závislosti
na rostoucí střední délce života a v důsledku lepšící se lékařské péče. Hlavním pilířem terapie
CHSI je léčba medikamentózní, která však nedovoluje adekvátní kontrolu symptomů v celé
řadě případů. Proto se rozvíjejí nefarmakologické léčebné postupy. Jedním z nich je tzv. biventrikulární
kardiostimulace. Cílem je úprava poruchy mechanické srdeční synchronie, která je přítomna
u pacientů s prodlouženým trváním komplexu QRS na podkladě porušeného mezia
nitrokomorového vedení vzruchu. Tohoto způsobu kardiostimulace je v současnosti dosahováno
zavedením speciální elektrody do některé z větví koronárního sinu na povrchu levé komory a implantaci
druhé elektrody do dutiny pravé komory a třetí elektrody do ouška pravé síně. Klinické
zkušenosti z mnoha center a multicentrické klinické studie prokázaly, že tato resynchronizační
léčba přináší objektivní zlepšení stavu u většiny nemocných. Lze očekávat zlepšení alespoň o jednu
třídu funkční klasifikace, prodloužení vzdálenosti při 6minutovém testu chůze o 20 - 40 %,
zvýšení maximální spotřeby kyslíku o 10 - 40 % a příznivé ovlivnění kvality života. Předběžné
výsledky studie COMPANION ukazují, že resynchronizační léčba má i přímý prognostický dopad,
zejména ve spojení s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem.
Klíčová slova:
Chronická srdeční insuficience - Srdeční resynchronizační léčba - Biventrikulární
stimulace - Koronární sinus - Blokáda levého raménka Tawarova
|