Podrobné zhodnocení zrakových
funkcí pacientů se Sjögrenovým
syndromem před a po zavedení
intrakanalikulárních implantátů
(typ Smart Plug) (první výsledky)
Hejcmanová D., Němcová I., 1Slezák R.
Oční klinika FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Pavel Rozsíval, CSc. 1Stomatologická klinika FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Věra Hubková, CSc. |
|
Souhrn:
Cílem studie je nejen určit přesné zrakové funkce (log MÚR, KC) a zhodnotit
topografické mapy rohovky u pacientů s prokázaným Sjögrenovým syndromem
(laboratorně a biopticky), ale zároveň zjistit změnu subjektivních obtíží
před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů.
Pacienti a metodika: 12 očí (1 muž, 6 žen) s prokázaným Sjögrenovým syndromem
bylo vyšetřeno předoperačně a během 2 měsíců po operačním zákroku.
Prahová NKZO byla testována na tabulích s Landoltovými prstenci, KC byla
měřena na počítačem ovládaném zařízení typu (Neuroscientific. Corp. USA)
v 6 prostorových frekvencích (0,74-29,55 c/deg). Změny keratotopografu (Keratron
Optikon) jsme určili porovnáním hodnot celkových aberací oka před a po
zavedení intrakanalikulárních implantátů typu Smart Plug.
Kontrolní skupinu pro hodnocení zrakových funkcí tvořilo 10 žen (20 očí) stejného
středního věku).
Výsledky: NKZO na log MÚR tabulích byla předoperačně 0,84 (0,69–0,95) a 0,88
(0,52–1,23) pooperačně; v porovnání s kontrolní skupinou je nižší v obou sledovaných
termínech. KC je předoperačně ve všech prostorových frekvencích nižší,
největší rozdíly jsou ve frekvencích 1,97–7,29 c/deg p < 0,01, po zákroku se
hodnoty zvyšují, ale nedosahují úrovně kontrolní skupiny.
Subjektivní obtíže pacientů významně poklesly, pacienti ve 100 % pociťují úlevu,
ve třech případech udávají zlepšení asi o 50 %, žádný pacient nepozoroval
pocit přeslzení.
Frekvence kapání se snížila o 63 %. Schirmerův test, který byl před zákrokem
ve 100 % pozitivní, je po zákroku v 75 % negativní, výška slzného menisku, která
byla před zákrokem ve 100 % pozitivní, po operačním zákroku se zlepšila
v 91 % na 1 mm, v 9 % na 1,5 mm. Rovněž jsme zaznamenali změny povrchu oka
při barvení lissaminovou zelení, kdy tento test před zákrokem byl ve 100 % pozitivní,
zlepšení po zákroku jsme pozorovali v 63 %.
Pravidelnost rohovkového povrchu je určujícím faktorem zrakových funkcí
u „suchého oka“. Měření topografie rohovky je užitečné v diferenciální diagnostice
a rozlišení lehkých a středně těžkých forem suchého oka. Zlepšení NKZO a KC pooperačně je v souladu se subjektivním hodnocením pacientů.
Největším přínosem léčby je zlepšení komfortu nemocných; navíc po zavedení
trvalých implantátů pacienti udávají zřetelnou subjektivní úlevu a značné snížení
nutnosti kapání umělých slz do spojivkového vaku.
Klíčová slova:
Sjögrenův syndrom, kontrastní citlivost, intrakanalikulární implantáty
|