Disociativní komponenty v etiopatogenezi deprese, možnosti jejich sledování a terapeutického
ovlivnění
Bob P., Zvolský P., Paclt I., Páv M., Pavlát J., Vyhnánková Z., Uhrová T., Žukov I.
Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc. Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha, ředitel MUDr. Z. Bašný |
|
Souhrn:
Souhrn: Disociace již ve své historické definici u Pierra Janeta znamená rozštěpení proudu vědomí v reakci na traumatickou událost nebo v hypnóze. Disociace je tradičně chápána jako důležitý
etiopatogenetický faktor psychických onemocnění a zároveň umožňuje pochopení a výklad některých psychopatologických fenoménů. Definitivně byl tento mechanismus použit k výkladu skupiny disociativních onemocnění, ale byl také potvrzen vliv disociace i u řady jiných psychiatrických
onemocnění a zároveň s tím došlo k potvrzení existence disociativního kontinua od relativně normálních projevů disociace až po její patologické formy. Rovněž pak v případě deprese jsou známy
některé souvislosti, které poukazují na komponenty disociace u depresivních pacientů, zvláště
pak jde o disociaci vázanou na symptomy posttraumatické stresové poruchy, která bývá také
dávána do souvislosti s farmakorezistencí u těchto pacientů. V předběžném výzkumu jsme provedli šetření souboru 22 pacientů s diagnózou rekurentní nebo bipolární deprese prostřednictvím
DES a BDI-II a z tohoto souboru 11 pacientů bylo také dotazováno prostřednictvím SDQ-20.
Psychická disociace měřená prostřednictvím DES skóre má median 9,48, což činí více než dvojnásobek ve srovnání s normální populací. Median BDI-II je 36,5, což poukazuje na těžkou depresi.
Somatoformní disociace vyjádřená medianem SDQ-20 o hodnotě 28 vykazuje rovněž vyšší skóre
blížící se k dolní hranici pro skóre disociativních onemocnění. Korelace mezi DES a BDI-II není
významná, zatímco korelace mezi DES a SDQ-20, představuje velmi významnou korelaci mezi
měřenými hodnotami psychické (DES) a somatoformní disociace (SDQ-20) a dosahuje hodnoty 0,9.
Pro hodnotu BDI-II > 30 (n=16) byl median DES 16,58 a median BDI-II 40,25. Pro hodnotu BDI-
II>40 (n=9) byl median DES roven 22,36 a median BDI-II 45. Zároveň s tíží deprese dochází tedy
ke zvýšení disociace měřené prostřednictvím DES. Z celkového počtu celkem tři pacienti (13,6 %)
pravděpodobně splňují kriteria pro disociativní onemocnění (DES>25), což řádově odpovídá poznatkům, podle kterých má přibližně 15 % všech psychiatrických pacientů disociativní onemocnění. Jejich léčba tak představuje významný klinický problém realizovatelný prostřednictvím
speciálních diagnostických postupů a terapeutických metod, zvláště pak se zřetelem k riziku farmakorezistence u těchto pacientů.
Klíčová slova:
disociace, deprese, posttraumatická stresová porucha, farmakorezistence.
|