Vztah trombózy a nádorového onemocnění popsal Trousseau již v roce 1865. Výskyt skryté malignity u pacientů se sekundární tromboembolickou nemocí (TEN) odpovídá prevalenci malignity v běžné populaci (2 - 3 %), ale výskyt skryté malignity u nemocných s idiopatickou TEN je 4 - 10 %. Je prokázáno, že přítomnost skryté malignity je nejvyšší v prvních 6 - 12 měsících od diagnózy TEN. Retrospektivně bylo hodnoceno 113 pacientů (50 mužů a 63 žen) po první nebo opakované TEN ve věku do 50 let věku (průměrný věk v době diagnózy TEN 34,1 roku). Nemocní s anamnézou známé malignity (4/113) byli z dalšího pozorování vyloučeni. Bylo pátráno po přítomnosti skryté malignity v čase prokázané TEN a v dalším průběhu s průměrným obdobím 29 měsíců (1 - 72) a bylo zjišťováno využití rutinního nebo intenzivního vyšetření v rámci primární onkologické prevence. Intenzivní vyšetření v rámci primární onkologické prevence bylo použito u 61 %, rutinní u 39 % nemocných. Skrytá malignita byla prokázána u 2 nemocných (1,8 %). Prevalence skryté malignity v době diagnózy TEN byla 0,9 %, výskyt v prvním roce po tromboembolické příhodě byl 1,2 %. Byla prokázána nízká prevalence skryté malignity u nemocných s TEN do 50 let věku. Zdá se, že při důkladné anamnéze a fyzikálním vyšetření je rutinní screening většinou dostačující k odhalení skryté malignity v tomto věku. Autoři doporučují dispenzarizovat tyto nemocné, především s idiopatickou TEN. Vrozená trombofilie je v této skupině mladých pacientů převažující, i když riziko malignity také existuje.

        Klíčová slova: Tromboembolická nemoc - Skrytá malignita - Mladí nemocní - Rutinní a intenzivní screening