Souhrn:
Problém: Diferenciální diagnóza mezi idiopatickou proktokolitidou (ulcerózní kolitidou) a Crohnovou nemocí
tlustého střeva podle znaků klinických i morfologických někdy selhává. Pro případy, kdy se nemoc nedaří
zařadit, byl navržen termín neurčitá kolitida (indeterminate colitis). Názory na způsob diferenciace idiopatických
střevních zánětů a na neurčitou kolitidu se liší a vyjasnění stanovisek má význam nejen teoretický,
nýbrž i praktický, zvláště při chirurgickém léčení.
Metoda: Revidovali jsme retrospektivně sestavu 1328 nemocných sledovaných v letech 1942–1984 pro idiopatické
střevní záněty se zřetelem na obtíže při diferenciální diagnóze mezi idiopatickou proktokolitidou a Crohnovou
nemocí. K rozlišení jsme využívali diagnostického přístupu, při němž jsme rozeznávali příznaky
nezbytné, potvrzující a vylučující a na vybraných příkladech ukazujeme, jak jsme postupovali Uvádíme také
příklady nemocí, které idiopatické záněty napodobovaly a jejichž podstatu se později podařilo odhalit.
Výsledky: Nejčastější příčiny nejistoty byly tyto: krátká doba pozorování (u případů akutních), rozpor mezi
klinickým obrazem a patologickým nálezem a atypické příznaky. Většinu problémů se podařilo odstranit na
základě hodnocení váhy příznaků a komunikace mezi klinikem a patologem. V celé sestavě bylo jen 19 případů,
které se nepodařilo zařadit (1,4 % z 1 328 případů).
Závěr: Většinu déle sledovaných nemocných se podařilo nozologicky zařadit na základě rozlišení příznaků
nezbytných, potvrzujících a vylučujících. Diferenciálně diagnostické obtíže byly zvláště u akutních případů,
u nichž je patologický nález „neklasifikovatelný“ a chybí jedna z největších opor diagnózy – totiž znalost
průběhu a vývoje nemoci. Takové případy bývají označovány za „neurčitou kolitidu“. Tento termín však podle
našeho názoru neznamená, že jde o zvláštní typ idiopatického střevního zánětu. Při delším sledování se často
diagnóza vyjasní ve smyslu přechodné kolitidy (self limiting), idiopatické proktokolitidy, Crohnovy nemoci,
a jen část případů zůstane neurčena. Podle našeho názoru však nejde o zvláštní chorobnou jednotku a výstižnější
je označení vředovitý zánět tlustého střeva neobjasněné povahy (colitis ulcerosa v morfologickém smyslu).
Podle dvojsložkové hypotézy je takový zánět nespecifickou nadstavbou na primárních poruchách různé
povahy.
Klíčová slova:
Crohnova nemoc – ulcerózní kolitida – diferenciální diagnóza – neurčitá kolitida
|