Fibrilace síní je nejčastější arytmií, jejíž výskyt stoupá s věkem a s výskytem přidružených onemocnění. Ve věkové kategorii pod 60 let je výskyt < 1 %, u osob nad 80 let > 6 %. U pacientů se srdečním selháním je výskyt od 10 % (NYHA II) až do 50 % (NYHA IV). Fibrilaci síní dělíme na poprvé zjištěnou a trvalou (permanentní), přechodné formy tvoří paroxyzmální a perzistentní fibrilace síní. Základem pro diagnózu je EKG záznam, pro zjištění příčiny má největší význam echokardiogragické vyšetření. V terapii jsou dvě základní otázky - antikoagulační nebo antiagregační léčba a kontrola rytmu nebo kontrola frekvence. Antikoagulační léčba by měla být zavedena u všech nemocných, kde nejsou kontraindikace, nezbytná je před každou kardioverzí, pokud fibrilace síní trvá > 2 dny. U pacientů bez srdečního onemocnění a s fyziologickým echokardiogramem je možné podávat pouze antiagregační léčbu. Kardioverze (kontrola rytmu) je doporučována všem symptomatickým nemocným, v ostatních případech a zvláště u starších osob je bezpečnější a výhodnější pouze kontrola frekvence. Elektrická kardioverze je účinnější než farmakologická, k udržení sinusového rytmu je doporučován dofetilid, ibutilid, propafenon a amiodaron. K udržení frekvence jsou doporučovány beta-blokátory, diltiazem, verapamil a digitalis.

        Klíčová slova: Fibrilace síní - Antikoagulační léčba fibrilace síní - Kontra rytmu - Kontrola frekvence - Elektrická kardioverze