Souhrn:
Východisko. Provedení retrospektivní studie s posouzením efektu chirurgické léčby aktivní infekční endokarditidy
na našem pracovišti v období od 1/1998 do 12/2005.
Metody a výsledky. Soubor tvoří 57 konsekutivních nemocných s infekční endokarditidou operovaných v aktivní fázi
infekce (splnění Durackových diagnostických kritérií, přetrvávající elevace CRP v době kardiochirurgického výkonu,
indikace k výkonu dle platných doporučení České kardiologické společnosti). Početně převažovali muži nad ženami
(38/19). Věkový průměr nemocných byl 52,5 let, bez významného rozdílu mezi muži a ženami. Nejčastějším etiologickým
agens byly stafylokoky – 28,1 %, následovaly streptokoky – 19,3 %. Nejčastěji byla postižena aortální chlopeň
(26 případů endokarditidy), mitrálních endokarditid bylo 21, v dalších 7 případech se jednalo o současné postižení
aortální i mitrální chlopně. Zaznamenali jsme také 3 trikuspidální endokarditidy. Celkově samozřejmě
převažovaly endokarditidy nativních chlopní nad protetickými (49 versus 8). Endokarditida byla obvykle řešena
náhradou chlopně mechanickou protézou – 45x, bioprotéza byla použita u 13 nemocných, záchovná operace na mitrální
nebo trikuspidální chlopni byla provedena v 6 případech endokarditidou postižených chlopní. Výkon byl doplněn
1x anuloplastikou mitrální chlopně a 5x trikuspidální plastikou pro současnou významnou regurgitaci jiné etiologie.
Současná chirurgická revaskularizace byla nutná u 9 nemocných. U většiny nemocných došlo po operaci ke
zlepšení funkční třídy NYHA klasifikace, všichni přeživší nemocní, kteří byli původně ve třídě NYHA III–IV, se přesunuli
do třídy NYHA I–II. Relaps a recidiva endokarditidy činí souhrnně 7 %. Třicetidenní mortalita nemocných
operovaných pro aktivní endokarditidu je 15,8 %, zemřelo 9 nemocných. V dalším sledování zemřelo 7 pacientů, celková
mortalita je 28,1 %. Doba sledování nemocných, kteří přežili operaci, je 0,5–90 (medián 40) měsíců.
Závěry. Operace infekční endokarditidy v aktivní fázi mají relativně vysokou mortalitu ve srovnání s elektivními
výkony. Nicméně tato je akceptovatelná, neboť operace v aktivní fázi je vynucena závažnými komplikacemi a umožňuje
snížit předpokládanou mortalitu při konzervativní léčbě. Naše výsledky jsou srovnatelné s literárními údaji.
Klíčová slova:
infekční endokarditida, chirurgická léčba, náhrada chlopně, záchovná operace chlopně.
|