V Evropě bylo Mycobacterium bovis diagnostikováno u divokých zvířat mnoha druhů. Z volné přírody pocházeli např. infikovaní zubři evropští (Bison bonasus), jeleni lesní (Cervus elaphus), divoká prasata (Sus scrofa), srnci obecní (Capreolus capreolus), jezevci lesní (Meles meles), potkani (Rattus norvegicus) a lišky (Vulpes vulpes). V oborách byla bovinní tuberkulóza prokázána u kozy bezoárové (Capra aegagrus) jelenů lesní a dalších přežvýkavců. Jeleni lesní pocházející z farmových chovů byli rovněž infikováni M. bovis a v cirkusu byla bovinní tuberkulóza prokázána u velblouda dvouhrbého (Camelus ferus). V zoologických zahradách bylo druhové spektrum infikovaných zvířat nejširší, od přežvýkavců až po masožravce. Ve střední Evropě je situace v oblasti bovinní tuberkulózy u skotu a ostatních domácích zvířat v podstatě stabilizovaná. Potenciální zdroje a vektory bovinní tuberkulózy je proto možné v této oblasti spatřovat především u divokých zvířat ve volné přírodě a u zvířat chovaných v zajetí, především v zoologických zahradách a na farmách jelenovitých. Infekce člověka není vyloučena ani při kontaktu se živými infikovanými zvířaty, ani s jejich produkty (s masema s parenchymatózními orgány) pro kuchyňské zpracování pocházejícími především od jelení a srnčí zvěře.

        Klíčová slova: Mycobacterium bovis - zoologické zahrady - obory - farmy jelenovitých - volná příroda.