Cíl práce: V práci představujeme soubor pacientů se zlomeninou torakolumbálního přechodu páteře po kombinovaném postupu ošetření. Cílem práce je retrospektivně vyhodnotit kostní přestavbu alloštěpu a ztrátu korekce osy páteře v dézovaném segmentu po extrakci zadní instrumentace. Materiál: Za období od roku 2002 do roku 2005 jsme na Klinice traumatologie LF MU v ÚN Brno ošetřili pro zlomeninu páteře v segmentu Th 11-L2 kombinovaným postupem bez použití přední instrumentace již 71 pacientů. Náš sledovaný soubor tvoří 37 pacientů, kteří jsou již minimálně půl roku po extrakci zadního stabilizátoru. V souboru bylo 12 žen a 25 mužů ve věku od 17 do 62 let. V průměru 29,7 let. Metoda: Pacienti byli v první době ošetřeni transpedikulární stabilizací a ve druhé době byla provedena přední monosegmentální spondylodéza kortikospongiózním alloštěpem bez použití dalšího kovového implantátu. Kostní přestavba a inkorporace alloštěpu v místě přední spondylodézy byla hodnocena na základě RTG a CT vyšetření. Byla sledována ztráta korekce v dézovaném segmentu pomocí měření GDW úhlů (Grund-Deckplattenwinkel) na RTG snímcích po extrakci implantátu, který se porovnával s GDW úhlem po stabilizaci. Pomocí CT vyšetření jsme dále hodnotili kostní strukturu aplikovaného alloštěpu a jeho přestavbu a inkorporaci mezi dva obratle. Měřila se i kostní denzita v daném místě. Výsledky: V našem souboru bylo pouze 5 pacientů bez ztráty korekce. U 32 pacientů byla naměřena ztráta korekce od 1° až po 34°. V průměru 7,08°. Podle CT vyšetření ve všech případech došlo k částečné resorbci okraje štěpu a ve 32 případech k fragmentaci alloštěpu, zejména ve střední části s denzitními hodnotami od 122 HU po 246 HU, v průměru 158 HU. Obrysy štěpu byly místy nezřetelné, a to ve 20 případech. Ve všech případech byla kolem alloštěpu prokázána hypodenzní zóna. Diskuse: Poraněné disky v sousedství poraněného obratle podléhají degeneraci a časem dochází k jejich kolapsu a ztrátě korekce. Proto nezbytnou součástí stabilizace je fúze. Lze ji docílit metodou posterolaterální fúze, nebo inter-intrartikulární fúze, nebo metodou přední interkorporální fúze. My klademe značný důraz na řádné provedení přední fúze, která může zabránit vzniku vážné sekundární komplikaci – posttraumatické kyfóze. Ovšem názory na ošetření předního sloupce a provedení přední spondylodézy nejsou jednotné. Polemika pokračuje také při názorech jakým způsobem je vhodnější docílit pevnou spondylodézu. Závěr: Cílem ošetření předního sloupce je vytvořit natolik pevnou přední spondylodézu, abychom zabránili vzniku posttraumatické kyfózy. Samostatné použití kortikospongiózních alloštěpů bez přední instrumentace na vytvoření přední dézy vede často ke kyfotické deformitě páteře, a to na podkladě částečné resorpce a jejich fragmentace. Proto používání kortikospongiózního alloštěpu bez přední instrumentace nedoporučujeme.

        Klíčová slova: fúze – allogenní štěp – ztráta korekce – kostní hojení