Cíl studie: Stanovení incidence pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji po aplikaci cisa-trakuria nebo rokuronia. Typ studie: Klinická, prospektivní, kontrolovaná studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika anesteziologie a resuscitace univerzitní nemocnice. Materiál a metoda: Vyšetřovali jsme reziduální blok u 790 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací cisatrakuriem (CIS, n = 384) a rokuroniem (ROC, n = 406) bez peroperačního monitorování relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme vyšetřili nervosvalový přenos - stimulace loketního nervu v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity (30 mA), akcelerometrické vyhodnocení evokované svalové odpovědi přístrojem TOF-Watch® SX (Organon). Pooperační reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,90, rozdíly byly porovnány na pětiprocentní hladině významnosti (p < 0,05). Výsledky: PORC jsme prokázali u 24,5 % nemocných ve skupině CIS a 32,0 % ve skupině ROC. Ve srovnání se skupinou pacientů s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku relaxancia, byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem, mezi poslední aplikací relaxancia a předáním na dospávací pokoj u nich uplynul kratší čas, po operaci byli více podchlazení a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu (p < 0,05). Závěr: Výskyt PORC je nepřijatelně vysoký i po aplikaci látek s intermediární délkou účinku (cisatrakurium, rokuronium). Pokud relaxaci peroperačně nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.

        Klíčová slova: pooperační reziduální kurarizace - cisatrakurium - rokuronium - TOF-ratio - dospávací pokoj