Ve sdělení autoři shrnují patofyziologii poranění nervů, pojednávaj í o diagnostice lézí vratného nervu, o indikaci jeho revize, včetně chirurgických poznámek, a o léčebných metodách obrn hlasivek. Popisují výsledky dekompresí a sutur vratného nervu poraněného při strumektomii u 21 nemocných (30 vratných nervů) a stehu bloudivého nervu po řezném ztrátovém poranění na krku u jednoho pacienta. Průměrná doba sledování činila 2,6 roku s rozmezím 10 měsíců až 5 let. Dekomprimovali 17 nervů, 1krát užili fibrinové lepidlo u částečně přerušeného rekurentu a 13 nervů autoři sešili. Zkušenosti autorů vycházejí z 807 tyroidektomií, při kterých rutinně vizualizují vratný nerv. Dvě dekomprese a dvě úspěšné peroperační sutury rekurentu pocházejí z vlastního souboru operovaných nemocných, ostatní revize vratného nervu byly doporučeny z jiných pracovišť. Výsledky autoři objektivizovali laryngostroboskopickým vyšetřením a 7krát provedli elektromyografii hrtanových svalů. EMG vyšetření korelovalo s klinickým nálezem. Výsledky dekompresí i sutur vratného nervu byly velmi dobré u časných revizí, tj. do sedmi dnů od vzniku léze po strumektomii.

        Klíčová slova: nervus laryngeus recurrens, poranění, regenerace, sutura nervu, štítná žláza, strumektomie.