Souhrn:
Před nástupem psychofarmakologické éry bylo hlavním cílem léčby schizofrenie zlepšení péče
o sebe sama, snížení agresivity a sebepoškozování. Po nástupu antipsychotik (AP) se stávaly cíle léčby
stále více ambiciózní. V současné době je cílem remise, zlepšené fungování a uspokojivá kvalita
života. Remise je analogicky jako u afektivní poruchy definována symptomatologicky. Dosažení
remisí významně souvisí s kompliancí (adherencí k léčbě). Studie věnující se této problematice ukazují,
že circa 2/3 nemocných neberou AP tak jak mají, respektive je neberou vůbec. Studie ADHES se
zaměřila na údaje o tom, jak vnímají faktory vedoucí k nedostatečné adherenci psychiatři. Anonymním
dotazníkovým průzkumem, do kterého bylo zapojeno 80 psychiatrů a 820 jejich pacientů, bylo
zjištěno, že názory českých psychiatrů se neliší od názorů psychiatrů ostatních evropských zemí.
Výskyt částečné kompliance a nonkompliance hodnotí v souladu s dostupnými literárními údaji.
Přibližně u poloviny nemocných přičítají významnou roli zhoršení kognitivních funkcí, životním
podmínkám a stigmatizaci, u menšího počtu abúzu. S dostupností atypických AP (která jsou lépe
snášena), prvního dlouhodobě působícího atypického injekčního AP (může pozitivně ovlivnit komplianci)
a soustavnou psychoedukací, se stává dosažení remise reálné.
Klíčová slova:
schizofrenie, remise, kompliance.
|