Cíl studie: Účelem studie bylo hodnocení výhod a nevýhod roboticky asistované operační techniky v gynekologické onkologii, a to z hlediska proveditelnosti, bezpečnosti, délky operací a ekonomických parametrů. Typ studie: Prospektivní, analyzující operační zkušenosti u 10 pacientek operovaných pro gynekologickou malignitu, adnexální tumory nebo indikovaných pro operační zákrok používaný jako součást rozsáhlejších onkologických výkonů. Místo studie: Oddělení gynekologie a minimálně invazivní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha. Metodika: Byl použit operační robotický telemanipulační systém Da Vinci (Intuitive Surgical, inc., USA), který se skládal z operačních ramen, operační ovládací konzole a konvenčního monitoru. Od zakoupení robota v listopadu 2005 bylo v období 2/2006 – 9/2006 prospektivně operováno 10 pacientek z výše uvedených indikací. Dvě pacientky s časným invazivním karcinomem děložního čípku, dvě pro karcinom in situ děložního čípku (CIS), jedna pacientka podstoupila roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií jako součást léčby karcinomu prsu, tři pacientky byly operovány pro komplexní solidně cystické tumory ovaria, dvě pacientky podstoupily roboticky asistovanou operaci pro symptomatickou atypickou glandulární hyperplazii endometria. Provedené výkony zahrnovaly totální robotickou hysterektomii, roboticky asistovanou vaginální radikální trachelektomii s pánevní lymfadenektomií, roboticky asistovanou vaginální hysterektomii s adnexektomií a roboticky asistovanou jednostrannou adnexektomii. U dvou pacientek byla nutná rozsáhlá adheziolýza. Průměrný věk pacientek byl 52 let (rozmezí 32 – 58 let). 30 % pacientek mělo v anamnéze předchozí laparotomii. Výsledky: Všechny operace byly úspěšně dokončeny pomocí Da Vinci robotického systému bez nutnosti definitivní konverze na laparotomii nebo laparoskopii. U dvou pacientek jsme museli dočasně v určité fázi operace přejít na laparoskopický přístup. U tří operací jsme zaznamenali technické selhání robota vyžadující změnu nastavení parametrů. V porovnání s nám známými průměrnými celkovými časy u stejných výkonů laparoskopických v témže roce byly časy u výkonů robotických signifikantně delší, a to v průměru o 59 %, což představuje u některých operací až trojnásobnou délku srovnatelných časů. U žádné pacientky nebyla nutná pooperační revize. Náklady na jednu operaci jsou zhruba desetinásobné v porovnání s tímtéž laparoskopickým výkonem. Závěr: Naše počáteční zkušenosti ukazují, že gynekologické operace, včetně onkologických, jsou Da Vinci robotickým systémem proveditelné a relativně bezpečné. Uzavíráme, že systém vyžaduje dlouhé montážní a demontážní časy a má v současnosti technické nedostatky. Mohutnost systému vyžaduje speciální operační sály. Náklady jsou neadekvátně vysoké. Vzhledem k výše uvedenému, robotický systém v současnosti v gynekologické a břišní chirurgii nepředstavuje reálnou alternativu laparoskopie a pacientkám neposkytuje žádnou evidentní výhodu. Jeho použití v každodenní chirurgické praxi v gynekologické onkologické operativě a gynekologické a břišní chirurgii všeobecně, není možno obhájit.

        Klíčová slova: Da Vinci robotická chirurgie, onkologie, laparoskopie