Cíl: Na základě retrospektivní analýzy selektovaného souboru nemocných s primárním spontánním pneumotoraxem (PSP) prokázat přínos vyšetření výpočetní tomografií (CT) a elektivní videotorakoskopické operace v diagnostice a léčbě plicních změn predisponujících ke vzniku tohoto onemocnění. Materiál a metodika: V období let 2005–2007 bylo 45 nemocných s PSP podrobeno po skončení léčby CT vyšetření plic. U necelé čtvrtiny z nich byly takto odhaleny patologické nálezy směřující k rozvoji plicního kolapsu. Těmto pacientům, kteří byli všichni muži průměrného věku 22,4 roku, byla následně doporučena a pak i provedena elektivní videotorakoskopická operace jako prevence další příhody PSP. Jejím principem byla periferní endostaplerová resekce plicní léze a mechanická pleurodéza formou pleuroabraze, resp. apikální parciální pleurektomie. Výsledky: Patologické plicní změny se vyskytovaly stejnou měrou v pravé i levé plíci, a to v jejich apikálních partiích. Při miniinvazivní operaci byly vždy bez problémů v předpokládané lokalitě nalezeny. Odstraněny byly ve všech případech periferní plicní resekcí, která byla u poloviny operovaných doplněna pleuroabrazí, u druhé poloviny její kombinací s apikální parciální pleurektomií. Perioperační morbidita a mortalita byla nulová. Průměrná doba pooperační drenáže činila 5,5 dne, hospitalizace týden. Ve sledovaném období nebyla u operovaných zaznamenána další epizoda PSP. Závěr: Diagnostika k pneumotoraxu predisponujících patologických plicních změn prostřednictvím CT vyšetření a jejich následné odstranění elektivní videotorakoskopickou operací je postupem oprávněným a pro nemocné přínosným.

        Klíčová slova: primární spontánní pneumotorax – CT vyšetření – elektivní videotorakoskopie