Akutní pankreatitida –
diagnostika a terapie na čtyřech pražských chirurgických klinikách
Hubaczová M., Špičák J., Antoš F., Kasalický M., Kostka R., Visokai V.:
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha I. chirurgická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Chirurgické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha |
|
Souhrn:
Cíl: Cílem naší studie bylo zmapovat přístup k diagnostice a ke konzervativní a operační léčbě akutní pankreatitidy (AP) na čtyřech pražských chirurgických pracovištích, posoudit vliv použitých metod na morbiditu
a mortalitu nemocných a analyzovat tak možné negativní prognostické faktory.
Metodika: Retrospektivně jsme zpracovali chorobopisy nemocných hospitalizovaných na čtyřech pražských
chirurgických pracovištích pod diagnózou AP v období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1996.
Výsledky: Celkem bylo do studie zahrnuto 560 nemocných. Nejčastější etiologií byla: biliární (b – 224), dále
pak idiopatická (i – 250), alkoholická (a – 51) a jiná (j – 35). Průměrná délka hospitalizace byla 16,6 dne.
Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) byla provedena celkem u 104 nemocných, z 224
pacientů s biliární AP u 74, u AP jiné etiologie než biliární u 30. Časná ERCP (do 72 hodin po přijetí)
proběhla u 32 nemocných. Ze 104, resp. 58 pacientů, kteří byli ošetřeni ERCP, resp. endoskopickou papilosfinkterotomií (EPT), jich zemřelo 9, tj. 8,7 %, resp. 2, tj. 3,5 %. Infekční komplikace se vyskytly u 71 pacienta, tj.
12,7 %, nejčastější z nich byla sepse (30).
Antibiotika (ATB) byla podávána 502 nemocným z celkového počtu, přičemž byla používána převážně imidazolová a penicilinová ATB, dále aminoglykosidy a cefalosporiny I. a II. generace.
Operováni byli celkem 92 pacienti, z toho na pankreatu 30, přičemž v těchto dvou skupinách zemřeli 34
(37 %), resp. 19 (63,3 %) z nich. Operační výkony byly provedeny převážně v prvních třech týdnech hospitalizace.
Celkem zemřelo 50 nemocných, nejčastější příčinou úmrtí byla sepse (23). K úmrtí došlo v průměru 23,2 dne
hospitalizace.
U nemocných přeložených z jiného zdravotnického zařízení byla vyšší mortalita než u nemocných přijatých
primárně.
Závěr: Z výsledků naší retrospektivní studie vyplývá, že 1. časná ERCP byla indikována nedostatečně, 2.
mortalita po EPT byla nižší než u ostatních pacientů s biliární AP, 3. nemocní byli operováni převážně
v prvních třech týdnech hospitalizace s vysokou mortalitou, 4. ATB byla podávána paušálně aniž se dostatečně zvažovala účinnost proti předpokládaným patogenům, 5. nejčastější příčinou úmrtí byla sepse, 6. prognóza byla horší u nemocných převzatých z jiných zdravotnických zařízení.
Klíčová slova:
akutní pankreatitida – endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie – antibiotika –
operace – hospitalizace překladem
|