Rozvoj chirurgických metod a rozpracování přístupů k páteři způsobil, že většina metastatických procesů v páteři je dnes chirurgicky řešitelných. Limitací úspěšné léčby metastického onemocnění páteře zůstává opožděné stanovení správné diagnózy, a tím pozdní zahájení adekvátní léčby. V našem souboru 69 nemocných byla lokální bolest v zádech iniciálním příznakem metastatického onemocnění u 81 % pacientů a předcházela stanovení diagnózy průměrně 11 týdnů. Vývoj neurologického deficitu přímo závisí na stupni míšní komprese. Při stanovení diagnózy metastatického onemocnění páteře mělo 70 % pacientů vyjádřené neurologické příznaky, které se vyvíjely průměrně 15 dní. Nejdůležitější prognostický faktor při metastatickém postižení páteře je schopnost chůze nemocného na začátku léčby. V analyzovaném souboru bylo v době stanovení diagnózy upoutáno na lůžko pro neurologický deficit 55 % pacientů, kteří již průměrně 5 dní nechodili. Rozbor naší skupiny ukazuje, že grafické stanovení diagnózy metastického postižení páteře bylo provedeno často opožděně, i když byly několik dní zřetelně vyjádřeny příznaky míšní komprese. Základem diagnostiky musí být znalost anamnézy nemocného léčeného pro zhoubný novotvar a podrobné klinické vyšetření. K přesnému stanovení lokalizace a rozsahu páteřního postižení metastázami pomáhají radiologické zobrazovací metody. MRI je dnes, při podezření na páteřní metastázu, považována za vyšetření volby. Je třeba zvýšit připravenost lékařů a již při podezření na metastické onemocnění páteře urychlit využití diagnostických postupů ke stanovení diagnózy. Jen tak lze dosáhnout uspokojivých výsledků a předejít tak vzniku nevratných neurologických změn. Při těžkém předoperačním neurologickém deficitu se ani chirurgickým uvolněním míchy často nepodaří podstatně zlepšit poruchu hybnosti končetin.

        Klíčová slova: páteřní metastázy, míšní komprese, pozdní diagnostika