Ve svém příspěvku srovnávám výsledky dvou výzkumných studií. Jedna byla zaměřena na zkoumání sociálních reprezentací „duševně nemocného“ u studentů a studentek psychologie, medicíny a oboru zdravotní sestra na psychiatrii, druhá na sociální reprezentaci péče v psychiatrických zařízeních podle lidí, kteří byli několikrát hospitalizováni. Srovnáním těchto studií lze ozřejmit některé proměnné, které hrají roli ve vztazích mezi lidmi hospitalizovanými a personálem psychiatrických zařízení. Jako metoda zkoumání byla zvolena tzv. „focus group“ – diskuse v malých skupinách se zadaným tématem. Analýzou diskusí se studenty a studentkami pomáhajících profesí byla vytvořena sociální reprezentace „duševně nemocného“. V těchto oborových skupinách se obraz „duševně nemocného“ skládal z tzv. expertního pohledu specifického pro každý obor, stereotypních obrazů sdílených většinovou společností spojených s jazykovou exkluzivitou a z pohledu daného zkušenostmi. Výzkum v druhé části přinesl také reflexi psychiatrické péče lidmi, kteří mají zkušenost s hospitalizací, a kteří považují za podstatné pro jejich „well-being“ především vztahy se středním zdravotnickým personálem, ochotu psychologů a lékařů s nimi mluvit, vřelou a povzbuzující komunikaci a atmosféru zařízení. Kromě toho se objevila také sociální reprezentace pomáhajících oborů vyskytujících se v pomáhajícím kontextu.

        Klíčová slova: sociální reprezentace, psychiatrická péče, duševně nemocní, studenti psychologie, studenti medicíny, zdravotní sestra na psychiatrii, pomáhající profese.