Souhrn:
Ve svém příspěvku srovnávám výsledky dvou výzkumných studií. Jedna byla zaměřena na zkoumání
sociálních reprezentací „duševně nemocného“ u studentů a studentek psychologie, medicíny
a oboru zdravotní sestra na psychiatrii, druhá na sociální reprezentaci péče v psychiatrických zařízeních
podle lidí, kteří byli několikrát hospitalizováni. Srovnáním těchto studií lze ozřejmit některé
proměnné, které hrají roli ve vztazích mezi lidmi hospitalizovanými a personálem psychiatrických
zařízení.
Jako metoda zkoumání byla zvolena tzv. „focus group“ – diskuse v malých skupinách se zadaným
tématem. Analýzou diskusí se studenty a studentkami pomáhajících profesí byla vytvořena sociální
reprezentace „duševně nemocného“. V těchto oborových skupinách se obraz „duševně nemocného“
skládal z tzv. expertního pohledu specifického pro každý obor, stereotypních obrazů sdílených většinovou
společností spojených s jazykovou exkluzivitou a z pohledu daného zkušenostmi.
Výzkum v druhé části přinesl také reflexi psychiatrické péče lidmi, kteří mají zkušenost s hospitalizací,
a kteří považují za podstatné pro jejich „well-being“ především vztahy se středním zdravotnickým
personálem, ochotu psychologů a lékařů s nimi mluvit, vřelou a povzbuzující komunikaci
a atmosféru zařízení. Kromě toho se objevila také sociální reprezentace pomáhajících oborů vyskytujících
se v pomáhajícím kontextu.
Klíčová slova:
sociální reprezentace, psychiatrická péče, duševně nemocní, studenti psychologie,
studenti medicíny, zdravotní sestra na psychiatrii, pomáhající profese.
|