Cíl: Zjistit, zda se u náhle vzniklé alergické reakce spojivek mohou v monoterapii uplatnit lokální H1 antihistaminika (Allergodil gtt, Emadine gtt). Soubor a metodika: Soubor byl tvořen 30 nemocnými ve věku 17 až 40 let s průměrným věkem 33,2 let, u kterých byla nalezena náhle vzniklá chemóza a hyperémie bulbární spojivky a rovněž i otok víček. Ze subjektivních obtíží udávali svědění, pálení, slzení a pocit tlaku pod víčkem. U 15 nemocných byla nasazena lokální léčba azelastinem (Allergodil gtt. oph., Pliva), u zbylých 15 lokální léčba emedastinem (Emadine gtt. oph., Alcon) v dávce 1 kapka 2krát denně do spojivkového vaku obou očí. Byla sledována rychlost nástupu léčiva a hodnocen ústup subjektivních obtíží i objektivních příznaků. Výsledky: Ústup subjektivních obtíží po nasazení terapie nastal u Allergodilu gtt do 20 minut, u Emadinu gtt do 5 minut. Subjektivní obtíže vymizely po aplikaci Allergodilu gtt v rozmezí 86 % - 100 %, u Emadinu gtt v rozmezí 90 % - 100 %. K výraznému zmírnění až úplnému vymizení objektivních příznaků došlo po terapii Allergodilem gtt v 74 % až 80 %, po léčbě Emadinem gtt v 80 % až 87 % případů. Závěr: Sledovaná lokální H1 antihistaminika jsou účinná i v monoterapii akutní fáze alergických konjunktivitid. Ovlivňují rychleji a účinněji subjektivní obtíže než objektivní příznaky. Léčba objektivních příznaků vyžaduje jejich delší časové působení.

        Klíčová slova: akutní alergická konjunktivitida, lokální H1 antihistaminika, azelastin, Allergodil, emedastin, Emadine