Souhrn:
Jde o postgraduální přehled problematiky. V úvodu je podán přehled zvláštností
Duanova retrakčního syndromu (DS) a jeho hlavních příznaků a připomenuty
hlavní způsoby klasifikace: 1. Malbranova (Duane I., II. a III.), 2. Huberova, která
se opírá o EMG nálezy v ZOS, 3. Kaufmannova, která dělí DS dle vynuceného
držení hlavy. Autor soudí, že ani podle nich nelze zařadit a patogeneticky vyložit
mnohé atypické vzácné obrazy, z nichž některé dokládá: 1. „Inverzní“ DS, který
zaznamenala a zdokumentovala Chytilová-Divišová (1949): u dívky s vrozenou
obrnou abdukce na obou očích vznikala retrakce bulbu a zúžení oční štěrbiny při
snaze o abdukci (!) oka. 2. Oboustranný získaný DS u pacientky s nádorem mozkového kmene, doložený EMG záznamem z obou horizontálních svalů. 3. Jednostranný DS u dítěte z rodiny s familiárním výskytem vrozené fibrózy ZOS
s nejasnýmpodílem neurogenní a myogenní, resp. fibrózní složky na vzniku obou
obrazů. U jiného příslušníka této rodiny se vyskytl ještě fenomen Markuse Gunna.
Poslední nálezy podporují myšlenku, že na vzniku dosti uniformního obrazu DS
se podílí kombinace neurogenních a myogenních, resp. pojivových změn.
Klíčová slova:
Duanův retrakční syndrom, klasifikace, diagnostika
|