Funkční endonazální chirurgie (FES) představuje účinnou metodu v léčbě chronické rinosinusitidy a nosní polypózy. Její úspěšnost je v literatuře uváděna v 76–98 %. Nutnost revizních výkonů se udává v 10–18 % primárních operací. V práci jsou zhodnoceny anatomické nálezy u 28 nemocných, kteří podstoupili revizní FES. Tyto nálezy byly srovnány s dostupnou dokumentací o předchozích výkonech. Nejčastějším nálezem byla inkompletní přední etmoidektomie v 57,1 %, následovaná neúplnou zadní etmoidektomií a lateralizací střední skořepy (oboje v 28,5 %). U čtvrtiny nemocných byla zjištěna porucha frontonazální komunikace. Shodně ve 21,4 % byl přítomný zbytek processus uncinatus a nefunkční supraturbinální antrostomie. Recidiva nosní polypózy byla shledána téměř u poloviny nemocných. Méně časté nálezy byly reziduální Hallerovy sklepy a neošetřená bulózní střední skořepa. Během revizních výkonů byla zaznamenána jedna tzv. malá komplikace – hematom víček, který odezněl bez následků. Technika primárního výkonu je jedním z faktorů, který určuje úspěšnost léčby. Neradikální výkon, vedoucí ke vzniku nedostatečně drénovaných oblastí, především v čichových sklepech, znamená riziko perzistence či recidivy zánětlivého onemocnění a může přispívat ke vzniku mukokély.

        Klíčová slova: revizní funkční endonazální chirurgie, chronická sinusitida, nosní polypóza, mukokéla.