Východisko. Pacienti po prodělaném infarktu myokardu mohou být významně ohroženi náhlou srdeční smrtí. Ke stanovení míry rizika jsou využívány mimo jiné neinvazivní stratifikační rizikové znaky, jako ejekční frakce levé komory, přítomnost komorových extrasystol, přítomnost pozdních potenciálů, senzitivita baroreflexu a variabilita srdečního rytmu Metody a výsledky. Cílem bylo srovnání výskytu rizikových znaků morfologické a autonomní dysfunkce u pacientů po infarktu myokardu léčených trombolýzou a přímou PTCA. Sledován byl soubor 48 pacientů po akutním infarktu myokardu léčených přímou PTCA, 96 pacientů léčených trombolýzou. Závěry. Signifikantní rozdíl ve prospěch nižší rizikovosti neinvazivních znaků byl nalezen pro počet KES, a parametry varaibility srdečního rytmu u pacientů léčených přímou PTCA.

        Klíčová slova: neinvazivní stratifikace rizika náhlé smrti, infarkt myokardu, variabilita srdečního rytmu.