Byl sledován výskyt fibronectinu v parafínových řezech vzorků popálené kůže ve srovnání s kůží intaktní a kůží vystavenou termickým změnám po smrti. K tomu byla užita imunohistochemická metoda nepřímé imunoperoxidasové reakce. U posmrtně popálených vzorků byl patrný výpadek reakce fibronectinu v epidermo-dermálním spojení a ve stratum papillare. Ve vzorcích popálené kůže odebraných od jedinců zemřelých velmi krátce po vzniku popálenin nebyla prokázána akti- vita fibronectinu. Také ve dvou případech, kdy pacienti zemřeli během několika hodin v důsledku těžkého popálení, nebyl zjištěn nápadný rozdíl v intenzitě aktivity fibronectinu, ve srovnání s in- taktní kůží. Aktivita fibronectinu byla zvýšena u všech ostatních vzorků s dobou přežití od 30 minut do 5 týdnů a to v různé intenzitě a různé podobě distribuce. U popálenin I. a povrchových popálenin II. stupně byl fibronectin přítomný i v epidermis, ve stratum papillare se objevil spíš difusně nebo v podobě skvrn, kdežto ve stratum reticulare měl tendenci vytvářet síťové struktury mezi kolagenními vlákny. U hlubokých popálenin II. stupně a popálenin III. stupně se fibronectin ukládal predilekčně do okolí zachovaných cév a kožních adnex v podobě jemných vláken. U 6 z 11 vzorků s dobou přežití od 7 do 21 dní byly fibroblasty uspořádané mezi jemnými kolagenními vlákny a některé z nich prezentovaly pozitivní aktivitu fibronectinu na povrchu. Hojné fibroblas- ty s jemně roztroušenými fibronectinovými skvrnami a obraz snížení aktivity fibronectinu ve zralejší granulační tkáni byly pozorovány u popálenin kůže 5 týdnů starých.

        Klíčová slova: fibronectin - popáleniny - imunohistochemie.