Elektrokardiografie slaví již sté výročí, ale stále je základní a široce užívanou vyšetřovací metodou srdečních onemocnění. Její důležité postavení zůstává i v rámci základního klinického výzkumu, kde je výchozím parametrem pro hodnocení dalších složitých vyšetřovacích metod. Posílení základního výzkumu a rychlá aplikace získaných poznatků v klinické praxi byly hlavními důvody, které nás vedly k založení „Laboratoře pro výzkum řízení krevního oběhu“. Úkolem laboratoře je zejména výzkum vlivu autonomního nervového systému (ANS) v patofyziologii, diagnostice a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. ANS hraje důležitou roli při regulaci krevního tlaku. Dnes již máme dostatek důkazů o tom, že porucha funkce ANS, zejména nadměrné zvýšení aktivity sympatiku, se významně podílí na vzniku a progresi mnoha vážných kardiovaskulárních onemocnění. Zatímco funkce sympatiku již byla prozkoumána poměrně podrobně, o funkci parasympatiku je dostupných informací mnohem méně. Výzkum činnosti sympatiku byl umožněn zejména rozvojem mikroneurografie. Tato metoda umožňuje přímé hodnocení frekvence a intenzity nervových vzruchů, které vysílá mozek k cévám kosterních svalů. Pro výzkum parasympatiku však žádná podobná metoda zatím neexistuje. Proto v současné době zkoumáme přímý krátkodobý i dlouhodobý vliv parasympatiku při řízení krevního tlaku pomocí implantabilního vagového stimulátoru.

        Klíčová slova: Autonomní nervový systém - Sympatikus - Parasympatikus - EKG - Tepová frekvence - Krevní tlak - Dýchání