V období let 2000-2005 autoři provedli celkem 214 HRCT vyšetření plic u nemocných s hematologickou malignitou spojenou s deficitem imunity. Ve 30 případech byla histologicky nebo mikrobiologicky verifikována invazivní plicní aspergilóza. Nejčastější byla angioinvazivní forma onemocnění (63,3 %). Méně častá byla forma bronchoinvazivní (20 %) nebo kombinace obou forem (16,7 %). V daném klinickém kontextu lze považovat za relativně specifické známky onemocnění ložiskové kondenzace s lemem o denzitách mléčného skla (halo sign), rozpad se srpkem plynu (air crescent sign) a uzlíky v centrilobulární distribuci (tree in bud). Specifické znaky invazivní aspergilózy se celkem vyskytovaly u 62,9 % nemocných oproti 30,8 % případů, kdy bylo možno na aspergilózu usuzovat na základě prostého snímku hrudníku. Nejčastějším z nich byl lem o denzitách mléčného skla, který autoři zjistili u 50 % nemocných, z toho u 80 % během prvního týdne onemocnění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že HRCT má největší přínos v časném stadiu onemocnění, kdy se specifické znaky (především halo sign) vyskytují až v 80 % případů a zároveň je menší pravděpodobnost fatálního průběhu nemoci. Na základě těchto zkušeností u nemocných s predispozicí k invazivní plicní aspergilóze autoři zařadili HRCT do rutinního vyšetřovacího algoritmu. Indikací k vyšetření jsou nejméně 4 dny trvající febrilie nereagující na empiricky podaná širokospektrá antibiotika bez známého infekčního agens.

        Klíčová slova: plíce - invazivní aspergilóza - výpočetní tomografie