Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická data ventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny. Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002. Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR. Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicní ventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění, závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilační režim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny, alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI, poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Byla sledována letalita a příčiny úmrtí. Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsíců a průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrným hodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanými ventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronační poloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5%. Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnost stavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání. Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenční ventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.

        Klíčová slova: umělá plicní ventilace – intenzivní péče – děti