Autoři referují o 21 dospělých pacientech ve věku 22 až 87 let s chronickou formou folikulárníkonjunktivitidy,ukterédetekovali jakoetiologickéhočiniteleChlamydia pneumoniae. Pozorování probíhala v období od července 1999 do prosince 2002. Detekce Ch. pneumoniae byla prováděna přímým průkazem ze spojivkových stěrů a pomocí sérologického vyšetření. Otiskové preparáty na sklíčku byly vyšetřeny metodou nepřímé imunofluorescence pomocí specifických monoklonálních protilátek (medac, Germany). Sérologické vyšetření zahrnovalo detekci rodově specifických IgG, IgA, IgM protilátek (medac, Germany) a druhově specifických anti-Ch. pneumoniae IgG, IgA, a IgMprotilátek (FOCUS technologies, USA). Do klinickém obrazu patřily různě dlouhodobé subjektivní obtíže (v rozmezí několika měsíců až deseti let), a to především patologická sekrece či zvýšené slzení, dále řezaní, pálení nebo pocit cizího tělíska v očích. Objektivně zjistili chronické změny charakterizované mírným nástřikem bulbární spojivky se zvýšenou vinutostí cév nepravidelného kalibru a prosáknutím v dolní přechodné řase s folikulární kresbou přecházející na tarzální spojivky. Ve fornixu byl patrný vodnatý nebo hlenovitý lehce ulpívající sekret. Indikací k léčbě byla samotná pozitivita stěrů u 4 pacientů či pozitivita IgA a/nebo IgM rodově i druhově specifických protilátek u 12 pacientů. U zbývajících 5 pacientů byla léčba doporučena při suspektní pozitivitě stěrů v kombinaci s pozitivitou rodově nebo druhově specifických protilátek. V terapii uplatnili celkově podané makrolidové antibiotikum, azithromycin, po dobu 12–14 dnů v jedné léčebné kůře. Po přeléčení vždy následovaly s odstupem dvou týdnů kontrolní stěry a po třech a šesti měsících kontrolní sérologické vyšetření. Stěry byly u všech pacientů negativní. Sérologický nález se u všech sledovaných pacientů dlouhodobě téměř neměnil. Pouze u dvou z nich šest měsíců po terapii vymizely druhově specifické anti-Ch. pneumoniae IgA protilátky. Ústup klinického nálezu byl pozvolný, především u folikulárních změn se projevil až po více než půl roce po ukončení léčby. Subjektivní obtíže provázené především přechodnou hyperemií spojivek přetrvávaly po léčbě u 9 nemocných starších 45 let, u kterých byla diagnostikována keratoconjunctivitis sicca. Oční symptomatologii neprovázely celkové příznaky autoimunitního onemocnění. Celkovou léčbou antibiotiky a následnou podpůrnou léčbou se nám podařilo u 67 % nemocných zbavit subjektivních obtíží a utlumit patologický proces na spojivce.

        Klíčová slova: Chlamydiapneumoniae, folikulární konjunktivitida, keratoconjunctivitis sicca, makrolidová antibiotika